Redaktoři Science vytipovali šest oblastí. Dění prakticky ve všech se může bezprostředně odrazit v životě běžných lidí. Možná dokonce rychleji, než jim to bude milé.
1. VÝZKUM STÁRNUTÍ
Minulý rok přinesl objevy genů, které podstatně prodlužují život mušce octomilce a některým červům. Dá se tedy čekat, že vědci budou v tomto genovém výzkumu pilně pokračovat, a navíc k tomu přidají pátrání po tom, jak stárnutí ovlivňují určité enzymy, hormony a buněčné struktury.
Do módy se také dostaly telomery - vlákna DNA, jimiž končí chromozomy. Při každém dělení buňky živého organismu se telomery zkracují, až se zkrátí natolik, že se buňka nemůže dále dělit a umře bez následovníka. Tím telomery s vysokou pravděpodobností ovlivňují stárnutí buněk.
Časopis Science bez dalšího komentáře předpokládá, že výzkum stárnutí se letos už přímo zaměří na lidské buňky. Při zvážení dosavadního poznání je však zřejmé, že letos nikdo nepřijde s poznatkem, jak genově či jinak prodloužit život celého lidského organismu. Dá se však doufat, že se vědci přiblíží k poznání, jak prodloužit život alespoň buňkám v některých tkáních, což by se mohlo hodit leckterým nemocným.
2. HROZBA BIOTERORU
Supervelmoci sice před třiceti lety zastavily masivní výzkum biologických zbraní, ale už se do toho dávají jiní - malé, ale nadmíru snaživé státy, jako třeba Irák, i teroristické skupiny a náboženské sekty podobné japonskému kultu Óm Šinrikjó, jeho členové před čtyřmi lety vypustili v tokijském metru nervový plyn sarin, který okamžitě zabil jedenáct lidí a pět tisíc jiných přiotrávil. Kromě zájmu o vražednou chemii se nyní teroristé s nadějí ohlížejí po stejně smrtících přírodních toxinech.
"Ne náhodou se biologickým zbraním někdy říká atomová bomba chudého muže," připomíná profesor Graham Pearson z anglické univerzity v Bradfordu, který dříve působil v britském úřadu pro obranu proti chemickým a biologickým zbraním. "Náklady na jejich výrobu jsou mnohem nižší a dále se zlevňují s tím, jakého pokroku dosahují mikrobiologie a biotechnologie. Přitom tyto látky mohou způsobit stejnou, ne-li větší zkázu než zbraně jaderné," dodává. Jako nejvíce možné se nyní jeví využití bakterií smrtelné sněti slezinné (antraxu).
Loni proto znepokojený americký Kongres odsouhlasil částku 150 milionů dolarů, jíž má být financována obrana proti případnému bioteroristickému útoku - včetně výzkumu nových léků.
Letos se tedy bude rozhodovat, jestli budou úspěšnější vědci ve službách teroristů, nebo laboratoře pracující na obraně proti nim.
3. SÍLA KRYSTALU
Výzkumníci už zjistili, že speciálně vytvořené krystaly s mřížkovitou strukturou mohou propouštět světlo o určité vlnové délce, ale odrazit světlo ostatní. Loni vědci vytvořili první optická vlákna, založená na těchto krystalech, která slibují, že bez ztráty signálu přenesou světelné impulsy dále, než se to dosud daří.
Letos se dá očekávat hledání možností, jak tuto vlastnost krystalů dále využít. Pokrok se tedy může dostavit třeba ve vývoji citlivých senzorů, při sestrojování modernějších telekomunikačních zařízení i v řadě dalších oblastí aplikovaného výzkumu.
4. CHYBĚJÍCÍ VÝLEVKA
Pozemské rostliny nasávají z ovzduší oxid uhličitý. Část v něm obsaženého uhlíku se později zase dostane do vzduchu jako součást oxidu uhličitého či metanu, které vznikají při hoření a hnití rostlin, stejně jako třeba poté, co živočichové tyto rostliny snědí, stráví a vyměší. Jak se však zdá, určité množství uhlíku zůstává vázáno v půdě a nepromění se zpětně ve skleníkové plyny. A to je jedna z mála dobrých zpráv týkajících se skleníkového efektu, který hrozí, že změní klima naší planety.
Vědci však vedou spory, které rostliny takto nejlépe zabraňují skleníkovému efektu, zda to jsou lesy, zemědělská pole, obojí, či zda zde funguje ještě nějaký jiný přírodní mechanismus.
V letošním roce se proto vědci chystají důkladně sledovat proudění uhlíkatých plynů nad rozsáhlejšími oblastmi zeměkoule. Jejich pozorování by mělo dále napovědět, co lidé mohou proti skleníkovému efektu dělat.
5. ÚTOK NA ALERGIE
Případů alergií a také astmatu přibývá, nyní jimi po celém světě trpí asi 155 milionů lidí, a to často ve vyspělých zemích. Příčin je mnoho, nejen narušené životní prostředí. Loni se například do důvodného podezření, že mohou vyvolat alergie i projevy astmatu, dostaly i arašídy.
Vědci však čím dál tím lépe znají desítky molekul, které se projevují při vyvolávání alergických reakcí. Právě letos se budou zkoušet nové vakcíny DNA a další protilátky, od nichž vědci očekávají, že definitivně odstraní mnohé alergie i projevy astmatu.
6. CO BUDE S KLIMATEM
Nově zjišťovaná data ukazují, že se podnebí během uplynulých tisíciletí značně proměňovalo - a často velice náhle. Zdá se, že svět se už ve své dlouhé historii dokázal dostat na půl cesty k době ledové dokonce během jediného desetiletí. Vědci proto zkoumají polární ledovce, letokruhy stromů, usazeniny na dně moří a jezer, aby se o minulosti klimatických výkyvů dozvěděli co nejvíce, zvláště v situaci, kdy není jisté, zda nějaká podnebná změna nečeká i současné lidstvo.
Hlavní výzkum se nyní přesouvá z oblasti severního Alantiku, kde se zřejmě podnebné změny projevovaly nejsilněji, do tropických končin. Podle různých teorií totiž právě v tropech může ležet spouštěcí mechanismus pro zásadní klimatické změny trvající tisíciletí.
Redaktoři časopisu Science předpovídají, že letos se o tom dozvíme více. No, uvidíme.
1. VÝZKUM STÁRNUTÍ
Minulý rok přinesl objevy genů, které podstatně prodlužují život mušce octomilce a některým červům. Dá se tedy čekat, že vědci budou v tomto genovém výzkumu pilně pokračovat, a navíc k tomu přidají pátrání po tom, jak stárnutí ovlivňují určité enzymy, hormony a buněčné struktury.
Do módy se také dostaly telomery - vlákna DNA, jimiž končí chromozomy. Při každém dělení buňky živého organismu se telomery zkracují, až se zkrátí natolik, že se buňka nemůže dále dělit a umře bez následovníka. Tím telomery s vysokou pravděpodobností ovlivňují stárnutí buněk.
Časopis Science bez dalšího komentáře předpokládá, že výzkum stárnutí se letos už přímo zaměří na lidské buňky. Při zvážení dosavadního poznání je však zřejmé, že letos nikdo nepřijde s poznatkem, jak genově či jinak prodloužit život celého lidského organismu. Dá se však doufat, že se vědci přiblíží k poznání, jak prodloužit život alespoň buňkám v některých tkáních, což by se mohlo hodit leckterým nemocným.
2. HROZBA BIOTERORU
Supervelmoci sice před třiceti lety zastavily masivní výzkum biologických zbraní, ale už se do toho dávají jiní - malé, ale nadmíru snaživé státy, jako třeba Irák, i teroristické skupiny a náboženské sekty podobné japonskému kultu Óm Šinrikjó, jeho členové před čtyřmi lety vypustili v tokijském metru nervový plyn sarin, který okamžitě zabil jedenáct lidí a pět tisíc jiných přiotrávil. Kromě zájmu o vražednou chemii se nyní teroristé s nadějí ohlížejí po stejně smrtících přírodních toxinech.
"Ne náhodou se biologickým zbraním někdy říká atomová bomba chudého muže," připomíná profesor Graham Pearson z anglické univerzity v Bradfordu, který dříve působil v britském úřadu pro obranu proti chemickým a biologickým zbraním. "Náklady na jejich výrobu jsou mnohem nižší a dále se zlevňují s tím, jakého pokroku dosahují mikrobiologie a biotechnologie. Přitom tyto látky mohou způsobit stejnou, ne-li větší zkázu než zbraně jaderné," dodává. Jako nejvíce možné se nyní jeví využití bakterií smrtelné sněti slezinné (antraxu).
Loni proto znepokojený americký Kongres odsouhlasil částku 150 milionů dolarů, jíž má být financována obrana proti případnému bioteroristickému útoku - včetně výzkumu nových léků.
Letos se tedy bude rozhodovat, jestli budou úspěšnější vědci ve službách teroristů, nebo laboratoře pracující na obraně proti nim.
3. SÍLA KRYSTALU
Výzkumníci už zjistili, že speciálně vytvořené krystaly s mřížkovitou strukturou mohou propouštět světlo o určité vlnové délce, ale odrazit světlo ostatní. Loni vědci vytvořili první optická vlákna, založená na těchto krystalech, která slibují, že bez ztráty signálu přenesou světelné impulsy dále, než se to dosud daří.
Letos se dá očekávat hledání možností, jak tuto vlastnost krystalů dále využít. Pokrok se tedy může dostavit třeba ve vývoji citlivých senzorů, při sestrojování modernějších telekomunikačních zařízení i v řadě dalších oblastí aplikovaného výzkumu.
4. CHYBĚJÍCÍ VÝLEVKA
Pozemské rostliny nasávají z ovzduší oxid uhličitý. Část v něm obsaženého uhlíku se později zase dostane do vzduchu jako součást oxidu uhličitého či metanu, které vznikají při hoření a hnití rostlin, stejně jako třeba poté, co živočichové tyto rostliny snědí, stráví a vyměší. Jak se však zdá, určité množství uhlíku zůstává vázáno v půdě a nepromění se zpětně ve skleníkové plyny. A to je jedna z mála dobrých zpráv týkajících se skleníkového efektu, který hrozí, že změní klima naší planety.
Vědci však vedou spory, které rostliny takto nejlépe zabraňují skleníkovému efektu, zda to jsou lesy, zemědělská pole, obojí, či zda zde funguje ještě nějaký jiný přírodní mechanismus.
V letošním roce se proto vědci chystají důkladně sledovat proudění uhlíkatých plynů nad rozsáhlejšími oblastmi zeměkoule. Jejich pozorování by mělo dále napovědět, co lidé mohou proti skleníkovému efektu dělat.
5. ÚTOK NA ALERGIE
Případů alergií a také astmatu přibývá, nyní jimi po celém světě trpí asi 155 milionů lidí, a to často ve vyspělých zemích. Příčin je mnoho, nejen narušené životní prostředí. Loni se například do důvodného podezření, že mohou vyvolat alergie i projevy astmatu, dostaly i arašídy.
Vědci však čím dál tím lépe znají desítky molekul, které se projevují při vyvolávání alergických reakcí. Právě letos se budou zkoušet nové vakcíny DNA a další protilátky, od nichž vědci očekávají, že definitivně odstraní mnohé alergie i projevy astmatu.
6. CO BUDE S KLIMATEM
Nově zjišťovaná data ukazují, že se podnebí během uplynulých tisíciletí značně proměňovalo - a často velice náhle. Zdá se, že svět se už ve své dlouhé historii dokázal dostat na půl cesty k době ledové dokonce během jediného desetiletí. Vědci proto zkoumají polární ledovce, letokruhy stromů, usazeniny na dně moří a jezer, aby se o minulosti klimatických výkyvů dozvěděli co nejvíce, zvláště v situaci, kdy není jisté, zda nějaká podnebná změna nečeká i současné lidstvo.
Hlavní výzkum se nyní přesouvá z oblasti severního Alantiku, kde se zřejmě podnebné změny projevovaly nejsilněji, do tropických končin. Podle různých teorií totiž právě v tropech může ležet spouštěcí mechanismus pro zásadní klimatické změny trvající tisíciletí.
Redaktoři časopisu Science předpovídají, že letos se o tom dozvíme více. No, uvidíme.
 Ilustrační foto. |
