ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Migrační vlny nesouvisí s nárůstem kriminality, uvádí francouzská studie

  • 124
Přistěhovalci nejsou příčinou nárůstu kriminality v hostitelských zemích, vyplývá z nové studie francouzského Střediska prognostických studií a mezinárodních informací (CEPII). Nadměrné zastoupení ve statistikách připisují autoři průzkumu trestným činům, které mohou páchat pouze přistěhovalci, jako například vyhýbání se příkazu k deportaci.

Boj proti kriminalitě páchané přistěhovalci je jedním z deklarovaných cílů francouzské vlády, která tak obhajuje potřebu nového migračního zákona. Ministr vnitra Gérald Darmanin chce mimo jiné usnadnit deportaci cizinců, kteří se dopustí trestné činnosti. Tento postoj má odezvu i ve veřejném mínění. Francouzi si migraci spojují nejvíce se slovy, jako je nejistota a násilí, vyplynulo z průzkumu společnosti BVA zveřejněného v dubnu.

Nová studie však ukazuje, že tomu tak není. Její autoři, ekonomové Arnaud Philippe a Jérome Valette, vypracovali souhrn výzkumů na toto téma v několika zemích a konstatovali, „že žádná studie nezjistila vliv migrace na kriminalitu“.

Čtvrt milionu Afghánců a zvýšená kriminalita. Německo bilancuje integraci

„Počet trestných činů spáchaných v zemi se v důsledku migrační vlny nezvyšuje,“ uvedl Phillippe. Je tu však jedna výjimka. Malá část přistěhovalců podle něj může mít vyšší pravděpodobnost, že spáchá krádež, když nemá přístup na trh práce. Tato skutečnost byla zdokumentována v Itálii a Británii.

Možnost pracovat riziko kriminality snižuje

Ve Spojeném království skutečně narostla majetkově trestná činnosti po první migrační vlně v roce 2000, kdy do země přišli hlavně somálští, afghánští a syrští uprchlíci. Nebylo tomu tak ale v případě druhé vlny, kdy se jednalo o migranty z východní Evropy, kteří měli jako občané Evropské unie povolení ihned pracovat.

Podobné výsledky měla italská studie z roku 2017, která ukázala, že lidé s povolením pracovat měli poloviční pravděpodobnost, že spáchají trestný čin v následujícím roce.

Také Itálii už trápí no-go zóny. Na periferiích vládnou gangy přistěhovalců

V roce 2018 přistěhovalci tvořili 7,4 procenta francouzské populace, ale až 14 procent pachatelů trestných činů a 23 procent uvězněných lidí.

Pro pochopení nadměrného zastoupení přistěhovalců ve statistikách kriminality autoři uvádějí několik důvodů. Mimo jiné jde o existenci trestných činů, které mohou spáchat pouze přistěhovalci, jako je vyhýbání se příkazu k deportaci, nadměrné zastoupení mladých mužů mezi migranty, ekonomickou nejistotu, která se jich více dotýká, a také „odlišné zacházení pravděpodobně od zatčení až po uvěznění“.

Migranti mohou za nárůst kriminality v Dolním Sasku, tvrdí studie

Studie se zabývala i tím, jak veřejné mínění ovlivňují média. Výzkum byl proveden v Německu, kde tiskový zákon od roku 1973 doporučuje novinářům neuvádět původ podezřelých nebo viníků v trestních kauzách, aby nedocházelo k diskriminaci.

V rozporu s tím se saský deník Sächsische Zeitung v červenci 2016 rozhodl „systematicky zveřejňovat původ pachatelů, ať už jsou cizinci, nebo ne“. Výsledky ukázaly, že poklesly obavy z migrace i záměr lidí volit krajní pravici. „Čtenáři byli vystaveni skutečnosti, že většina pachatelů jsou krajané,“ poznamenal Valette.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video