Nový stát ale nadále zůstane pod částečným dohledem OSN a Evropské unie. "Přijetí ústavy představuje pro Kosovo druhý nejvýznamnější historický moment po vyhlášení nezávislosti," řekl kosovský prezident Fatmir Sejdiu. Podle jeho slov znamená dokument začátek závěrečné etapy formování kosovské státní svrchovanosti.
Sejdiu podepsal několik nových zákonů. Až dosud byla praxe taková, že každý nový zákon musel být odsouhlasen představitelem mise OSN. To napříště odpadá.
Britský ministr zahraničí David Miliband kosovskou ústavu označil za "důležitý další krok na cestě ven z konfliktu směrem k dosažení demokratické, multietnické a evropské budoucnosti".
Někteří mezinárodní pozorovatelé se ale obávají, že ani ústava do napjatých vztahů mezi místními Albánci a Srby mnoho klidu nepřinese.
Maximální bezpečnostní opatření panují hlavně v Kosovské Mitrovici, etnický rozděleném městě na severu Kosova, kde v sobotu neznámí ozbrojenci napadli místní policejní stanici, přičemž zranili jednoho důstojníka. Dnes ale agentury žádné incidenty nehlásí a v celém Kosovu je klid.
Bělehrad: Bude to mít škodlivé důsledky
Srbsko, jehož součástí ještě nedávno Kosovo bylo, prohlásilo, že ústava Kosova nemá žádnou právní hodnotu. Vstoupení ústavy v platnosti je podle srbského prezidenta Borise Tadiče "politická událost se škodlivými důsledky".
Bělehrad bude podle jeho slov i v budoucnu usilovat o nové kolo mezinárodního jednání o statusu Kosova. Taková prý je srbská odpověď na "nezákonné vyhlášení ústavy nezákonného státu Kosovo".
Kosovo od vyhlášení nezávislosti na Srbsku 17. února zatím uznalo přes čtyřicet států. Mezi nimi hlavně USA a dvacet členů Evropské unie, včetně České republiky, která tak učinila 21. května.
Proti se ze zemí EU stavějí hlavně Španělsko, Kypr, Řecko a Slovensko. Největší nesouhlas projevuje Srbsko a jeho spojenec v Radě bezpečnosti OSN Rusko. Kosovo doufá, že poté, co vstoupila v platnost ústava nového státu, stoupne i počet států diplomaticky uznávajících Kosovo.
