Ukazování prstem zintenzivnilo v souvislosti se zhoršením epidemické situace způsobeným mutací delta. Austrálie nyní eviduje nejvyšší počty nově zachycených infekcí od konce loňského léta a více než polovina ze zhruba 25 milionů obyvatel se nachází pod karanténními uzávěrami.
Nejnovějším příkladem se stali bratři, kteří se živí stěhováním nábytku. Sourozenci čelí obvinění z ignorování pozitivních testů na covid a potenciálního zavlečení viru mimo Sydney. Média minulý týden zveřejnila jejich jména i fotografie. Dvojici za provinění hrozí půl roku vězení.
„S nárůstem případů koronavirové mutace delta jsme zaznamenali velké množství zostuzování přenašečů,“ líčí Clare Southertonová z Centra pro sociální výzkum ve zdraví v Novém Jižním Walesu.
„Pranýřování odráží strach veřejnosti z toho, že by se nákaza mohla zhoršit a potřebu přidělit někomu osobní odpovědnost, spíše než uznat skutečnost, že virus je do určité míry mimo naši kontrolu,“ dodává.
Podle Southertonové Austrálie není zdaleka jediným místem, kde k podobnému zostuzování dochází.
V zemích, jako jsou USA, kde se virus rozšířil dřív, než úředníci stihli na někoho ukázat prstem, ale lidé svůj hněv většinou obrátili proti svatbám a dalším hromadným akcím, kde si lidé ve velkém covid předávali.
„Je opravdu neobvyklé vidět lidi zostuzené za šíření covidu tak, jak to nyní vidíme v Austrálii,“ líčí Southertonová.
Australská bulvární média uspořádala hon na „šiřitele“ covidu:
Very cool to put on the front cover a photograph this person who didn’t break any rules but by some random twist of fate was at the centre of this all. https://t.co/kY7VIbvzw5
Fotografie i jména v médiích
Začátkem května se na titulních stranách objevil padesátník, jenž během několika hodin navštívil pět prodejen grilovacích potřeb a řeznictví. Že má covid, v tu chvíli vůbec netušil. Případ spustil poplach v Sydney, které předtím měsíc nezaznamenalo žádnou lokální nákazu.
Ačkoli „barbecue man“, jak se muži začalo rychle přezdívat, se na každém místě poslušně zaregistroval pomocí QR kódu a úředníci nezjistili žádné rozšíření viru mimo jeho rodinu, záležitost nabrala na obrátkách a místní deník otiskl jeho jméno, povolání i fotografii.
Úředníci takové chování označili za „otřesné“, bylo však pozdě. „Porušuje to veškerá pravidla vyšetřování ohniska infekce,“ líčí epidemiolog Mike Toole z Burnetova institutu v Melbourne s tím, že zostuzování je kontraproduktivní, neboť se pak lidé bojí nákazu nahlásit.
Podle Toola nicméně podrobnosti nezveřejňovali jen novináři, ale často také politici. V listopadu úředníci v Adelaide obvinili muže rozvážejícího pizzu, že lhal o své nákaze a způsobil celostátní uzávěru. Policie zveřejnila jeho věk, státní příslušnost, místo zaměstnání a vízový status.
Premiér Jižní Austrálie Steven Marshall prohlásil, že hodlá pracovníkovi „předhodit za uzávěru účet“. „Lidé hovořili o tom, že ho budou vláčet ulicemi a udělají z něj odstrašující příklad,“ uvedl mužův právník, podle kterého se jeho klient stále skrývá. Město muže nakonec neobvinilo.
„Vina“ se řeší až poté
„Australané jsou velmi poslušní a nenávidí neposlušnost, obzvlášť pokud na to doplácí ostatní,“ líčí historik Frank Bongiorno, jenž působí na Univerzitě v Canbeře. Porušení pravidel ukončilo kariéru několika hvězdám ragby a horká linka pro hlášení přestupků vyzváněla od rána do večera.
Policie Nového Jižního Walesu rozdala několik set pokut a trestně stíhá desítky lidí. Jeden z deníků pak v červenci nadával místní premiérce Gladys Berejiklianové, že venku neměla při čekání na kávu roušku. Tu však přitom podle pravidel mít nemusela, neboť stála daleko od ostatních.
V Austrálii zavádějí několikadenní uzávěru velkých měst. Kvůli šíření delty |
„Australská bulvární média v tom hrála zásadní roli. Je to o hledání padouchů. Mohou své čtenářstvo sjednotit za tím, jak jsou tito lidé hrozní a čeho se dopustili. Když píší o politice, je to tak padesát na padesát,“ líčí Rodney Tiffen, expert na média a politiku na univerzitě v Sydney.
Podle Southertonové je pochopitelné, že Australané chtějí vinu někomu přičíst. Federální vláda podle ní reakci na pandemii i pomalé očkování (plně naočkovaných je jen něco přes deset procent populace) přičítá jednotlivým státům a pozornost se tak soustředila na obyčejné lidi.
Lidé se bojí, co bude dál
Aktuální propuknutí viru úředníci vysledovali k řidiči limuzíny na letišti v Sydney, jenž chytil variantu delta při přepravě klientů. Řidič novinářům řekl, že neměl očkování, protože se obával vedlejších účinků vakcíny AstraZeneca, což byla v té době jediná možnost, která byla k dispozici.
Někteří ze zostuzených se podle listu The Washington Post obávají, že jejich životy už nikdy nebudou stejné, bez ohledu na výčitky svědomí. Když trojice žen z Brisbane loni v červenci lhala o návštěvě ohniska s cílem vyhnout se karanténě v hotelu a dvě z nich dostaly covid, média je označila za „nepřátele státu“ a zveřejnila jejich tváře. Policie je obvinila z podvodu a od soudu odešly s veřejně prospěšnými pracemi.
Jedna z žen o rok později stále trpí depresemi. „Když jsem byla doma v karanténě, lidé mi psali nenávistné vzkazy. Měla jsem sebevražedné myšlenky. Je mi líto mého sobeckého činu a bojím se, že mi lidé nikdy neodpustí,“ říká s tím, že ze strachu raději neopouští svůj dům.
