„Narodil jsem se v Budapešti uprostřed Velké krize, necelou dekádu poté, co tam španělská chřipka zabila tisíce lidí. Přežil jsem druhou světovou válku, vládu Šípových křížů (nacistická strana, která vládla Maďarsku na konci války, pozn. red.), i obsazení města. Pamatuji si, jaké to je žít v extrémních podmínkách,“ uvedl devětaosmdesátiletý filantrop.
Peníze proto Budapešti pošle jako výraz solidarity „s lidmi z mého rodiště uprostřed této bezprecedentní nouze“. „Nemoc COVID-19 nezná hranice, a to jak mezi zeměmi, tak ani mezi komunitami, náboženstvími či lidmi. Každý se může nakazit, ale někteří z nás jsou zranitelnější než ostatní,“ pokračuje Soros.
„Myslím na starší lidi, kteří leckdy žijí velmi natěsno v domech pro seniory, a na bezdomovce, jejichž počty rostou. Mnoho lidí totiž najednou přišlo o práci, a ztratilo tak i to křehké bezpečí v podobě hostelů pro dělníky. Města provozují mnohé instituce, kde se ti nejohroženější snaží najít úkryt. Místní samosprávy v této krizi čelí náročným úkolům. Mají zodpovědnost, ale často jim chybí patřičné zdroje k tomu, aby mohli pomoci lidem v nouzi,“ vysvětlil.
Soros tak pomůže zemi, jejíž vláda ho před dvěma lety přiměla přesunout nadační síť Open Society Foundations z Budapešti do Berlína. Nadace tehdy nechtěla sdělit důvod odchodu, nicméně podle agentury APA byla za rozhodnutím zřejmě tvrdá kampaň proti Sorosovi, kterou před maďarskými parlamentními volbami vedl konzervativní premiér Viktor Orbán.
Ten líčil Sorose prakticky jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Útoky na filantropa však pokračovaly i po volbách. Maďarský provládní týdeník Figyelö například zveřejnil jména dvou stovek lidí ze skupiny, kterou Orbán označuje za „Sorosovu žoldáckou armádu“.
Útoky na Sorose a jeho filantropickou činnost se ovšem v posledních letech neobjevují jen v Maďarsku. Úspěšný obchodník popuzuje nacionalisty a populisty v mnoha zemích po celém světě.
Nákaza ve středu Evropy. Orbán ji využívá ke svým cílům, Ukrajinci dál válčí |
V rozhovoru pro britský deník The Guardian to sám Soros okomentoval slovy, že je hrdý na to, jaké má nepřátele. „Když se podívám na seznam lidí nebo hnutí či zemí, které na mě útočí, vyvolává to ve mně pocit, že musím něco dělat správně,“ prohlásil.
V Maďarsku mají podle pondělních čísel 447 nakažených a patnáct mrtvých. Od soboty platí dvoutýdenní zákaz vycházení, lidé nad 65 let mají v obchodech vyhrazené hodiny mezi devátou ráno a polednem.
Parlament navíc v pondělí podle očekávání schválil kontroverzní zákon, který vládě umožní řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů. Pro zákon hlasovalo 137 poslanců, 53 zákonodárců bylo proti. Vláda získání mimořádných pravomocí zdůvodňuje bojem proti koronaviru. Kritici však poukazují na to, že stav nouze může trvat neomezeně dlouho.
Navíc kvůli němu bude hrozit až pět let vězení každému, kdo bude „šířit nepravdivé informace“ o koronaviru. Orbánova vláda je dlouhodobě kritizována za potlačování kritiky a plurality a zákon by mohl poskytnout prostor pro umlčení nepohodlných novinářů.
