Symbolické vojenské vítězství v Bachmutu mu stále uniká, ruského prezidenta Putina tak 9. května mohla hřát jen účast středoasijských státníků na oslavách v Moskvě. „Pro ruskou propagandu je to sen. Může ukázat, že některé země stále Putina podporují,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Kirill Martynov, šéfredaktor deníku Novaja Gazeta Evropa.
Co nám ukázaly tlumené oslavy Dne vítězství v Moskvě? Asi nejdůležitějším vzkazem je, že po boku Putina se stále ukazují zahraniční lídři. Jistě, jsou to hlavně vůdci středoasijských republik, jako je kazachstánský prezident Tokajev. Putin však může ukázat, že není sám proti celému světu, že na začátku druhého roku války ho někteří politici stále podporují. Před rokem byl Putin v podstatě úplně sám. Některé země nevěděly, jak se v prvních měsících války chovat. Nyní můžeme mluvit o jisté normalizaci. Říkají si: „OK, máme tu válku, Putin je diktátor, ale musíme zase jezdit do Moskvy a jednat s ním. I v zájmu našich vlastních diktatur.“
Obrovský vliv na tuto normalizaci měla návštěva čínského vůdce v Moskvě. Když země jako Kazachstán vidí, že Si Ťin-pching jede do Moskvy, proč by se měl on držet stranou a přijít o výhody ze styků s Ruskem? Pro ruskou propagandu je to sen, může ukázat, že některé země stále Putina podporují.
Kirill Martynov
Ruský publicista, komentátor a politolog. Od dubna minulého roku stojí v čele ruského deníku Novaja Gazeta Evropa, který vychází v lotyšském exilu. List navazuje na tradici nezávislého deníku Novaja Gazeta, který pod tlakem úřadů skončil po začátku invaze na Ukrajinu. Dvaačtyřicetiletý Martynov od září figuruje na ruském seznamu zahraničních agentů.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
