Kerry a Albrightová zaslali podle pondělní zprávy agentury AP soudu memorandum, podle něhož Trumpovo nařízení nezvýší bezpečnost USA a poškodí součinnost Ameriky s ostatními státy v boji proti terorismu.
„Pomůže jen propagandě Islámského státu, podpoří verbování jeho bojovníků a posílí tvrzení, že Spojené státy vedou válku proti islámu,“ napsali exministři, kteří byli členy Obamovy vlády.
„Plošný postih některých zemí nebo skupin osob poškozuje důstojnost našeho státu a je v rozporu s ústavou, kterou jsme všichni přísahali chránit,“ uvádí se v dokumentu.
Právní rozklad adresovala soudu v San Francisku i stovka amerických firem včetně gigantů Apple, Google nebo Microsoft. Podle jejich názoru Trumpovo rozhodnutí „výrazně poškodí americký byznys“ a přinutí firmy, aby se přemístily do zahraničí.
„Nejzkušenější přistěhovalci budou mít větší zájem pracovat v cizině, kde mohou cestovat volně a s jistotou, že jejich imigrační status nebude z ničeho nic napaden. Nadnárodní společnosti budou mít větší zájem vystěhovat se z USA, investovat v zahraničí a najímat zaměstnance v cizině,“ uvádí se v dokumentu. „Američtí zaměstnanci a americká ekonomika v důsledku toho utrpí,“ varují americké firmy odvolací soud.
Podle amerických právních expertů se žaloba proti Trumpovu dekretu postupně dostane až k nejvyššímu soudu. O podobném scénáři nemá podle dnešního prohlášení pochyb ani vlivná členka právního výboru amerického Senátu Diane Feinsteinová.
Nejvyšší soud má podle ústavy devět členů, ale po loňské smrti soudce Antonina Scalii je pouze osmičlenný. Čtyři jeho členové zastávají liberální stanoviska, ostatní čtyři jsou konzervativci.
Trump v čele USAZÁKAZ: Do USA dočasně nesmí lidé ze sedmi zemí PŘEHLEDNĚ: Kdo po zákazu nesmí do USA? SOUD: Trumpův dekret zatím neplatí KOMENTÁŘ: Trumpova blízkovýchodní politika KABINET: Koho si Trump vybral do vlády? INAUGURACE: Donald J. Trump složil přísahu |
Trump už minulý týden jmenoval jako devátého soudce konzervativně orientovaného Neila Gorsucha. Podle televize CNN se ale do doby, kdy soud může začít projednávat sporný imigrační dekret, Gorsuch své funkce nestačí ujmout.
Trumpův kontroverzní imigrační dekret pozastavil minulý týden federální soud v Seattlu, dokud nebude o žalobě rozhodnuto (více zde). Ministerstvo spravedlnosti se tomuto zablokování účinnosti dekretu brání u odvolacího soudu. Ten v neděli předběžně odmítl žádost ministerstva, aby okamžitě obnovil platnost prezidentského dekretu do doby, než rozhodne o podaném odvolání jako celku (více zde).
Trumpův tým nyní připravuje dokumenty, které si odvolací soud vyžádal, aby mohl vynést svůj verdikt. Tyto dokumenty by měl obdržet do pondělní půlnoci SEČ.
Trumpovy kroky většina Američanů neschvaluje
Většina Američanů nesouhlasí se sporným protiimigračním nařízením prezidenta Donalda Trumpa a nepodporuje ani jeho plán postavit na hranicích s Mexikem zeď. Ukázal to průzkum, jehož výsledky v pondělí zveřejnila stanice CNN. Prezident, který je v Bílém domě od 20. ledna, se proti průzkumu ohradil.
Proti dekretu se staví 53 procent Američanů. Sedmačtyřicet procent dekret podporuje a polovina z nich by jeho platnost ještě rozšířila na další země. Proti stavbě hraničního plotu je 60 procent dotázaných.
Any negative polls are fake news, just like the CNN, ABC, NBC polls in the election. Sorry, people want border security and extreme vetting.
Trump na výsledky průzkumu reagoval na twitteru. „Jakýkoli negativní průzkum je vylhaný, stejně jako byly průzkumy CNN, ABC a NBC během voleb. Lidé chtějí bezpečné hranice a maximální kontrolu,“ napsal prezident.
Zatímco 41 procent Američanů podle průzkumu souhlasí s názorem nové vlády, že zákaz cestování z muslimských zemí zvyšuje ochranu USA před terorismem, 46 procent je přesvědčeno o opaku.
Podle jiného průzkumu CNN s Trumpovým výkonem prezidentské funkce nesouhlasí 53 procent občanů USA, 44 procent ho naopak schvaluje. Podle americké televize je to nejhorší výsledek od počátku těchto sociologických měření. Baracka Obamu například v prvních týdnech po nástupu do Bílého domu podporovalo 76 procent Američanů, Billa Clintona 59 procent, Ronalda Reagana 51 procent.
