Katedrála sv. Pavla obklopená kouřem hořících londýnských budov. (29. prosince 1940)

Katedrála sv. Pavla obklopená kouřem hořících londýnských budov. (29. prosince 1940) | foto: Herbert MasonAP

Katedrála odolala Luftwaffe, její snímek zůstává symbolem britského vzdoru

  • 122
Londýn tone v plamenech, Luftwaffe na britskou metropoli shazuje tuny zápalných bomb. Uprostřed ohnivé zkázy se tyčí netknutá kupole katedrály sv. Pavla. Sedmdesát let po vypuknutí německého Blitzu zůstává fotografie chrámu symbolem britské nezlomnosti.

Svazy německých bombardérů monotónně duní noční oblohou a svrhávají na Londýn další a další tuny svého smrtícího nákladu. V troskách zasažených domů umírají stovky obyvatel britské metropole. Jako by uprostřed noci vyšlo jiné, zlověstné slunce. Tak intenzivní je zář z požárů.

SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy

Nálet z 29. prosince 1940 na londýnské City byl jeden z nejsilnějších leteckých útoků Luftwaffe na britskou metropoli. Masivní bombardování zápalnými pumami se také označuje jako Druhý velký požár Londýna.


Ten první v roce 1666 pohltil centrum města, které bylo poté opět zbudováno podle návrhů Christophera Wrena. Vizionářský architekt navrhl také novou monumentální katedrálu svatého Pavla. A právě ta se stala jedním ze symbolů britského odporu během Blitzu. Stejně výmluvným jako podoba ministerského předsedy Winstona Churchilla s nezbytným doutníkem a prsty roztaženými do vítězného V.

Katedrála jako monument boje proti Zlu

Oné prosincové noci se fotograf Herbert Mason rozhodl zachytit zkázu Londýna v záři požárů. Vyšplhal na střechu domu ve Fleet Street, kde sídlila redakce deníku The Daily Mail, a rozhlédl se kolem sebe.

Obálka listu Daily Mail z 31. prosince 1940

Jen několik bloků od něj se uprostřed oblaků dýmu a hořících domů tyčila bělostná kupole katedrály sv. Pavla. Monumentální a zároveň křehká architektura hrdě stála obklopená všudypřítomným ohnivým peklem. Mason neváhal a zmáčkl spoušť.

Ráno odhalilo hrůzný účet bombardování - téměř celé okolí chrámu lehlo popelem. Katedrála však stála téměř netknutá. Jevilo se to jako zázrak, symbol nepokořitelnosti hrdého Albionu. Výmluvnost snímku si uvědomili i editoři listu a neváhali využít jeho propagandistickou hodnotu. Nic nebylo zapotřebí více než podpořit morálku obyvatelstva.

Masonův snímek vyšel o dva dny později na titulní straně Daily Mailu s následujícím popiskem: "Fotografie symbolizuje pevnost londýnského postoje vůči nepříteli: vytrvalost Dobra proti Zlu."

Svatopavelské hlídky

To, že katedrála přežila Blitz, byl sice malý zázrak, ale také výsledek obětavého úsilí londýnských hasičů.

Churchill si dobře uvědomoval symbolický význam katedrály a rozhodl, že Wrenův svatostánek musí být uchráněn za každou cenu. Každou noc střežili okolí katedrály dobrovolníci z tzv. Svatopavelské hlídky. Jejich úkol zněl jasně: uhasit každý zárodek požáru.

Britský voják vyhlíží německé bombardéry na střeše budovy v Londýně. V pozadí je vidět katedrála svatého Pavla. (září 1940)

Britský voják vyhlíží německé bombardéry na střeše budovy v Londýně. V pozadí je vidět katedrála svatého Pavla. (září 1940)

Katedrála ale zcela zásahům německých bomb neunikla. Tu samou noc, kdy Mason pořídil svoji slavnou fotografii, spadla do dómu zápalná puma. Hlídka ji však stačila včas uhasit. Nejvážnější škodu napáchala německá puma, která zdemolovala chrámový oltář a kryptu.

Během náletu 12. září chrám zasáhla časovaná bomba, kterou úspěšně zneškodnili ženisté Robert Davies a George Wylie. Pokud by se jim to nepovedlo, exploze by katedrálu zcela jistě srovnala se zemí. Oba ženisté dostali za úspěšný zákrok Svatojiřský řád.

Blitz morálku Britů nezlomil

Německé útoky se zpočátku soustředily na průmyslové cíle. Během jednoho z náletů ale německé bombardéry zřejmě omylem shodily bomby na Londýn a Britové podnikli odvetný, byť spíše symbolický útok na Berlín. Rozezlený Hitler slíbil Britům během projevu v berlínském Sportovním paláci zkázu z nebes.

Nacistický diktátor své slovo dodržel. Před sedmdesáti lety, 7. září 1940, se letouny německé Luftwaffe zaměřily na civilní cíle. Nálety se soustředily na Londýn, ale německé bomby dopadaly i na další velká britská města. Výjimkou byl Oxford, z kterého Hitler chtěl po dobytí ostrovů udělat hlavní město.

Děti z východního předměstí Londýna sedí u vybombardovaných trosek domu, kde předtím bydleli. (1940)

Děti z východního předměstí Londýna sedí u vybombardovaných trosek domu, kde předtím bydlely. (1940)

"Pamatuji se, že jsem šla z nějaké schůze a zrovna zapadalo slunce. Podívala jsem se směrem k dokům a zdálo se mi, že všechna okna jsou v plamenech. Nejdřív jsem si myslela, že je to odlesk zapadajícího slunce. Byly to ale doky, které hořely po náletu," zavzpomínala pro iDNES.cz na první nálet Hana Mejdrová, která před Hitlerem utekla z Československa do Anglie. V Londýně pracovala jako zdravotní sestra.

Podívejte se na unikátní film objevený po 70 letech

Hlavním cílem bombardovací kampaně bylo podlomení morálky civilního obyvatelstva. Toho se však německým generálům dosáhnout nepodařilo. "Dá se říci, že Angličané bombardování brali velice sportovně. Jednou jsem potkala sousedku, která si mi postěžovala: 'Tak dneska už mě ten Hitler skutečně naštval. Koupila jsem si nový teapot (čajovou konvici, pozn. red.) a on vedle prásknul bombu a ten teapot mi rozbil!'," vzpomíná dnes dvaadevatesátiletá dáma.

Čaj o páté v Morrisonově krytu

Kvůli nedostatku protileteckých krytů si Britové budovali vlastní kryty na zahrádkách. Tisíce Londýňanů přespávaly ve stanicích metra. "Jednou se stala hrozná věc. Německá bomba srolovala dolů po eskalátoru a vybuchla uprostřed lidí, kteří ve stanici přespávali. Nadělala tam hroznou paseku," vypráví paní Mejdrová.

Kdo neměl zahrádku ani sklep, pořídil si tzv. Morrisonův kryt pojmenovaný po ministrovi, který měl na starosti civilní obranu. Kovová konstrukce přes den sloužila jako stůl a v noci jako lůžko, které by spáče ochránilo před troskami, pokud by se dům zřítil.

Bombardování Londýna v roce 1940.

Bombardování Londýna v roce 1940.

"Lidé tam měli zvonek, aby je našli záchranáři a mohli je vyprostit. Jednou jsem šla po náletu po ulici a viděla jsem tři babky, jak sedí v troskách domku v Morrisonově krytu a popíjejí čaj," vzpomíná paní Mejdrová.

Jako poslední velký nálet v rámci Blitzu se považuje útok z 10. května 1941. Poté se Hitlerova pozornost upřela na Sovětský svaz. Během devítiměsíčního bombardování zahynulo 43 tisíc obyvatel britských ostrovů, polovina z nich v Londýně.

Svatopavelská katedrála přežila. Její zvony oslavily osvobození Paříže, byla svědkem pohřbu Winstona Churchilla, v roce 1981 si v ní řekli ano princ Charles a Lady Diana. Masonova slavná fotografie se stala jedním z nejznámějších snímků druhé světové války.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Slavné fotografie

Video