Dachla, Západní Sahara. Reportér a fotograf agentury AP nasedají za tmy do auta pašeráků lidí a míří z rušného přístavu do vnitrozemí. Řidič bez problémů míjí policejní stanoviště. V jednu chvíli zahne z dálnice do nekonečné, temné pouště.
 |
Souřadnice na mobilu kontroluje jen zběžně, je patrné, že tudy nejede poprvé. Uprostřed dun, pod hvězdami pokropeným nebem nacházejí bílý stan, z kterého vylézá mladý řemeslník. Už několik dní zde, ukrytý před všetečnými otázkami bezpečnostních složek, staví člun. Za jednu loď si účtuje 20 000 dirhamů (asi 43 000 korun).
Loď je už hotová, ukrytá pod pískem. Muži vyskáčou z aut a bez řečí se pustí do kopání. Poušť během pár minut vydá dřevěnou bárku s modře natřeným kýlem, která pojme dvacet až třicet lidí. Muži ji rychle vytáhnou na střechu džípu a chystají se na cestu zpět.
V tu chvíli jejich šéfovi pípne zpráva: pozor, v blízkosti je policie. Nechte loď lodí a vraťte se. Za chvíli je bárka opět zakopaná v písku a auta se vracejí do přístavu. Cestou je zastaví policejní hlídka, žádné stopy pašování lidí však nenachází.
Odplout za každou cenu
Noční manévry v poušti stojí na samém počátku plavby migrantů ze západoafrického pobřeží na Kanárské ostrovy, která je podle Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) nejnebezpečnější migrační trasou současnosti.
Loni se při ní podle oficiálních záznamů utopilo přes šest set lidí, dalších tři sta padesát se stále pohřešuje. Přesto se na ni vydává čím dál více migrantů. Do Evropy sice loni podle statistik Frontexu dorazilo nejméně ilegálních migrantů za sedm let, Kanárské ostrovy však hlásí rekord. Loni tam připlulo 22 600 lidí, osmkrát více než předchozí rok.
Vyplouvají z Gambie, Mauretánie, Guiney či Západní Sahary, kterou kontroluje Maroko. Jejich startovním polem se stal hlavně rušný přístav Dachla ležící asi pět set kilometrů jižně od Kanárských ostrovů.
Zatímco dříve se zde naloďovali především migranti ze subsaharské Afriky, v posledních měsících polovinu z nich tvoří Maročané. Pandemie koronaviru tvrdě postihla turistický průmysl severoafrického království a tisíce lidí se ocitly bez práce.
„Musíme vydělávat peníze, musíme nakrmit rodinu,“ vysvětlil reportérům AP jeden z obyvatel Dachly, jak se dostal k pašování lidí. Týdně podle svých slov zorganizuje jednu cestu, jeho konkurenti prý až deset. Přibližně polovina pokusů zkrachuje ještě před vyplutím.
Migranti za plavbu zaplatí dva tisíce dolarů, v přepočtu přibližně 43 tisíc korun. To v Maroku, kde si průměrný dělník vydělá pár set dolarů měsíčně, není málo. „Netuším, kde ty peníze seženou. Za každou cenu ale chtějí odjet,“ říká 32letý muž, který si z pochopitelných důvodů nepřál uvést své jméno.
Plné hotely
Nebezpečná plavba na Kanáry trvá obvykle čtyři dny. Migranti si s sebou neberou téměř žádné jídlo a minimum vody. Pokud se jim podaří přežít, dorazí na ostrovy v příšerném stavu. Největší nápor souostroví zažilo v posledních čtyřech měsících minulého roku, kdy se také výrazně vyostřila debata, co s migranty dělat.
Stovky z nich nejdříve přespávaly v improvizovaném táboře v přístavu Arguineguín na ostrově Gran Canaria. Běženci tam spali na zemi a úřady ho proto po vlně kritiky ze strany humanitárních organizací nechali vyklidit. Nelibost vzbudil ovšem i přesun některých migrantů do Andalusie a Valencie.
Jako přechodné řešení se nabídly hotely, které kvůli koronakrizi zejí prázdnotou. Německé a anglické turisty v luxusních resortech vystřídali mladíci ze Senegalu, Mali, Maroka či Guiney. To se však zase nelíbí místním starostům, podle nichž turistický průmysl nemůže řešit problémy státu, který za ubytování uprchlíků platí denně přes 300 000 eur (bezmála osm milionů korun).
Španělská vláda mezitím vysílá své diplomaty do západoafrických států a snaží se přesvědčit místní úřady, aby migrační trasu přiškrtily. Například Maroko tvrdí, že loni zabránilo ve vyplutí 10 000 migrantům a přebírá zpět ty, které Španělé deportují. Stovky a tisíce dalších se však na nebezpečnou plavbu ještě chystají.
Dachla, Západní Sahara
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
