Kanadská pohraniční služba (CBSA) nevede žádné statistické údaje o tom, jak často testování DNA u imigrantů používá, připouští však, že k němu dochází. „K takovému postupu přistupujeme ve chvíli, kdy jsme již vyčerpali další možnosti šetření,“ uvedl pro list The Guardian mluvčí úřadu.
Na využívání těchto praktik upozornili dva imigrační právníci, jejichž klienty pohraniční služba podrobila testům DNA.
Výsledky pak odeslala do celosvětové genealogické databáze FamilyTreeDNA. CBSA pak přiznala, že tyto metody jsou součástí vyšetřovacích postupů při ověřování identity u imigrantů, jejichž původ nelze jinak zjistit.
„Testování DNA pomáhá CBSA při určení identity pomocí národnostních ukazatelů. To nám umožní soustředit se při vyšetřování na konkrétní země,“ vysvětluje mluvčí. Úřad dále uvedl, že potřebný souhlas imigrantů získal ještě před tím, než jejich data zaslal do zmíněné databáze. Detaily procedury komentovat nechtěl.
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl |
Advokát Subodh Bharati se však proti této praxi ohradil a tvrdí, že úřady mylně určily původ jeho klienta. Zatímco pohraniční služba na základě testů určila, že dotyčný pochází z Nigérie, podle Bharatiho jde o liberijského občana, který v Kanadě žije už od devadesátých let.
Poté, co Liberie odmítla repatriace svých občanů, však jeho klientovi hrozí, že bude deportován do Nigérie. S tou ale podle Bharatiho nemá nic společného.
Právník si zároveň postěžoval, že úřady muže o souhlas požádaly během zadržení ve vazbě. „Může dát člověk souhlas s testem DNA, zatímco je v přísně střeženém vězení?“ zpochybňuje Bharati dobrovolnost souhlasu.
Bharati rovněž uvedl, že ví nejméně o dalších dvou podobných případech, tykajících se imigrantů. To podle něj vyvolává otázky nad tím, zda jsou úřady důsledné při ochraně osobních údajů. „Nikdo neví, jestli se řídí protokoly a jestli vůbec nějaké existují,“ dodal.
Vyšetřovací metoda pomohla odhalit vraha v USA
Postup kanadských úřadů vyvolal debatu nad tím, jestli jsou soukromé údaje poskytnuté databázi FamilyTreeDNA dostatečně chráněné. Sama společnost pak pro agenturu Reuters uvedla, že s kanadskými orgány nikdy přímo nespolupracovala a nevěděla ani o využívání svých dat pro potřeby vyhledávání národnosti imigrantů.
Zastánci testů přitom poukazují například na případ využití genealogické databáze ve Spojených státech, kde úřady vystopovaly desítky let hledaného vraha. Právě díky porovnání DNA s údaji v databázi se policii podařilo odhalit dvaasedmdesátiletého policejního důstojníka Josepha DeAngela, který od roku 1976 zabil nejméně deset lidí.
Kritici naopak volají po reformě celého systému imigračního řízení, které je podle nich netransparentní a hrozí vznikem „legální černé díry“. Od roku 2000 zemřelo ve vazbě CBSA nejméně patnáct imigrantů – v pěti případech evidoval úřad přirozenou smrt, ve třech sebevraždu a u několika dalších se příčinu úmrtí nepodařilo zjistit.
