Kanadský premiér Justin Trudeau už v roce 2015 prohlásil, že Kanada přijme nejméně 25 tisíc uprchlíků ze Sýrie. Pomoc se zaměřila výhradně na rodiny s dětmi (více o přijetí uprchlíků ze Sýrie zde). Počet uprchlíků směřujících do země však od té doby narostl a imigrační úřad nestíhá vyřizovat žádosti o azyl. Aktuálně mají úředníci na stole přes 40 tisíc žádostí.
Syrská rodina přinesla do Kanady „čokoládový mír“, ocenil ji i premiér |
Rozpočet imigračního úřadu i počet pracovníků je přitom navržen na maximálně 24 tisíc žádostí za rok. Podle serveru The New York Times tak někteří žadatelé o azyl čekají na vyřízení případu až šestnáct měsíců.
„Tlak na náš úřad je enormní. Počty jsou v tomto ohledu jasné. Pokud nám nepřidáte peníze, azylová řízení se budou prodlužovat a lidé budou na rozhodnutí o udělení azylu čekat déle,“ sdělila na nedávném parlamentním zasedání Shereen Benzvy Millerová, předsedkyně komise pro ochranu práv uprchlíků.
Útěk z USA a čekání na azyl
Dlouhá azylová řízení představují rovněž vyšší zátěž pro kanadskou státní kasu. Čím déle migrant v zemi čeká na azyl, tím více dá vláda na jeho vzdělání, zdravotní péči a celou řadu dalších záležitostí. Po měsících čekání se však může stát, že žadatel bude vyhoštěn a do státní kasy tak téměř nepřispěje.
Imigrační úřad v srpnu letošního roku zřídil speciální krizový tým, který se zaměřil na uprchlíky, kteří do Kanady přicházejí ilegálně ze Spojených států. Jejich cílem je nejčastěji Quebec. Do konce září tým vyřídil asi tři stovky žádostí o azyl, polovinu jich zamítl.
U hranic se Spojenými státy vyrostl také uprchlický tábor, který pojme asi pět set lidí (více o zřízení tábora zde). Ze stejných důvodů se již začátkem srpna rozhodl Montreal dočasně předělat na středisko pro uprchlíky část olympijského stadionu (více o přebudování stadionu zde).
Uprchlíci převážně haitského původu se z USA začali přesouvat na sever v souvislosti s nevstřícnou imigrační politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Za letošní rok imigrační úřad registruje příchod více než 35 tisíc migrantů. Celkem přichází do Kanady od ledna letošního roku nejméně 2 500 uprchlíků měsíčně. Během léta se tento počet výrazně zvýšil (kompletní statistiku žádostí o azyl najdete zde).
Po bezpečnostní prohlídce si mohou uprchlíci zažádat o azyl. Měsíčně dostávají základní podporu, obdrží rovněž pracovní povolení. Jejich děti mohou nastoupit do školy. Podle právníků, kteří se zaměřují na imigraci, tím však žadatelé o azyl získávají falešný pocit bezpečí.
Strach z deportace do Jemenu
Obě strany kanadského azylového systému poznal i čtyřicetiletý Jemenec Sami Alromi. Původně žil v Saúdské Arábii. Když mu však na sklonku minulého roku vypršelo povolení k pobytu, čelil nelehkému rozhodnutí. Mohl riskovat návrat do Jemenu, který sužují boje, hlad a cholera (více o situaci v Jemenu se dočtete zde). Druhou variantou bylo hledání štěstí za mořem.
Spolu s těhotnou manželkou a dcerou se začali chystat na odlet do Spojených států. Další tři děti museli nechat v Saúdské Arábii. Krátce po příletu však Donald Trump podepsal imigrační dekret, který zamezoval držitelům jemenských pasů v přicestování do země. Alromi ve strachu z vyhoštění hledal nouzové řešení.
V USA neuspěli, štěstí zkouší v Kanadě. Hranici zdolávají v tuhých mrazech |
Ve stejné době kanadský premiér na Twitter napsal: „Kanada vždy ráda přivítá ty, kteří utíkají před válkou, terorem a pronásledováním. Bez ohledu na jejich víru.“ Alromi volání vyslyšel a s rodinou překročil hranice USA a Kanady. V březnu zažádal o azyl. Jeho slyšení však bylo odloženo na neurčito.
Manželka Alromiho v Kanadě porodila. Nyní má strach o svoje potomky, kteří zůstali v Saúdské Arábii. I jim zanedlouho vyprší povolení k pobytu a hrozí jim vyhoštění do Jemenu, kde omladinu často rekrutují do řad dětských vojáků.
„Když jsem tady, nemůžu pro své děti v Saúdské Arábii udělat nic,“ tvrdí Alromi. Jeho manželka prý propadá depresím. Dokonce musela být hospitalizována. „Pokud moje děti deportují do Jemenu, netuším, co budu dělat,“ zoufá Alromi.
V říjnu se Alromi dočkal pokroku v azylovém řízení. Imigrační úřad mu dopisem sdělil, že řízení proběhne podle nových směrnic, které umožňují zrychlené udělení azylu pro občany Jemenu. Alromi však stále netuší, zda azyl skutečně získá. „Čekání je na tom to nejhorší,“ tvrdí.