V komuniké z jednání, které zveřejnila agentura Tanjug, se uvádí, že jugoslávský prezident Slobodan Miloševič a ruský emisar Viktor Černomyrdin se dohodli na řešení kosovské krize v rámci OSN s účastí Bělehradu, a to na základě konkretizace principů, jež navrhla skupina G8 (G7 a Ruska).
Miloševič a Černomyrdin spolu vedli "detailní diskusi a celkovém problému Kosova a o prostředcích, jak jej vyřešit", uvádí se v komuniké.
Miloševic a Černomyrdin se prý "domnívají, že řešení může být pouze politické a v rámci OSN s aktivní a přímou účastí Jugoslávie na základě propracování alternativ vycházejících z principů G8".
Diskuse obou politiků budou podle komuniké pokračovat v pondělí a úterý v Bělehradě.
Dosavadní postoj Jugoslávie a NATO
"Jugoslávská svazová republika je stále proti zahraniční vojenské přítomnosti v Kosovu," řekl 7. května její zástupce v OSN Vladislav Jovanovič. Ovšem Severoatlantická aliance je připravena prosadit mírový plán i nátlakem. Generální tajemník NATO Javier Solana prohlásil, že když jugoslávský prezident Slobodan Miloševič mírový plán nepřijme, aliance mu ho vnutí.
"Slovo bezpečnost není v této dohodě definováno," řekl Jovanovič. "Je- li to eufemismus pro mezinárodní vojenskou přítomnost, potom je to problém, protože náš základní postoj je, že jsme proti jakékoli zahraniční vojenské přítomnosti," zdůraznil.
Bělehrad podle Jovanoviče zatím nezformuloval odpověď na tuto dohodu, protože ji zatím studuje.
| Závěrečné komuniké obsahuje tyto požadavky: |
| 1. Neprodlené a ověřitelné ukončení násilí a útlaku v Kosovu. |
| 2. Stažení vojenských, policejních i polovojenských sil z Kosova. |
| 3. Rozmístění účinných mezinárodních civilních i bezpečnostních sil v Kosovu, schválených OSN, které by byly schopny zaručit prosazení společných cílů. |
| 4. Zřízení přechodné správy pro Kosovo, která by byla schválena Radou bezpečnosti OSN a která by byla schopna zajistit podmínky mírového a normálního života všem obyvatelům Kosova. |
| 5. Bezpečný a svobodný návrat všech uprchlíků a vyhnanců a volný přístup humanitárních organizací do Kosova; |
| 6. Zahájení politického procesu k vytvoření přechodných rámcových dohod pro zajištění významné samosprávy v Kosovu, při respektování dohod z Rambouillet a zásad svrchovanosti a teritoriální celistvosti Jugoslávie a dalších zemí oblasti, stejně jako pro zajištění demilitarizace Kosovské osvobozenecké armády. |
| 7. Obsáhlý proces hospodářského rozvoje a stabilizace celé krizové oblasti. |
"Jestliže Miloševič mírový plán nepřijme, aliance mu ho bude muset vnutit stejnými prostředky, které jsme používáme, tedy všemi druhy vojenského a politického nátlaku pro udržení jeho izolace," řekl šéf NATO Javier Solana ve vysílání španělské regionální rozhlasové stanice Catalunya Radio.
Podle Solany by mezinárodní síly v Kosovu měly mít podobný charakter jako mají jednotky v Bosně. "Ty byly s to v prosinci 1995 zastavit válku - byla to koalice zemí, z nichž některé byly členy aliance a jiné, jako Rusko nebo Ukrajina, nikoli... tato koalice byla komplexní, ale účinná."
Mluvčí aliance Jamie Shea uvedl, že aliance posiluje i nadále svůj letecký potenciál pro operaci Spojenecká síla dodávkou dalších strojů. Podle něho půjde hlavně o tankovací letouny, které umožní podstatně zvětšit manévrovací schopnosti letectva. To bude moci více doplňovat pohonné hmoty ze vzduchu a být nepřetržitě přítomno v jugoslávském vzdušném prostoru. Shea oznámil, že první tankovací letouny dorazily do maďarské metropole Budapešti.
Jugoslávie zatím souhlasí s humanitární misí
Jugoslávská vláda ve čtvrtek vyjádřila souhlas s hodnotící humanitární misí Spojených národů na území Jugoslávské svazové republiky . V noci na dnešek to oznámil mluvčí newyorského sídla OSN.
Vedoucí mise Jugoslávské svazové republiky při OSN potvrdil, že jeho vláda poskytne veškeré podmínky pro působení mise, uvedl koordinátor OSN pro humanitární otázky Brazilec Sergio Vieira de Mello, který hodlá misi složenou z představitelů tuctu agentur OSN vést.
Představitelé OSN uvedli, že generální tajemník organizace Kofi Annan napsal o rozhodnutí Bělehradu Severoatlantické alianci. Nežádal přitom o přerušení spojeneckého bombardování Jugoslávie.
První členové mise odjeli okamžitě z New Yorku do Bělehradu, jejich úkolem je zjistit rozsah škod v Srbsku a Kosovu a posoudit co je potřeba pro návrat uprchlíků. Humanitární mise by měla začít působit do 10 dnů. Pracovníci OSN nebyli v Jugoslávii od zahájení vzdušných úderů NATO 24.března.
Diplomaté OSN se však obávají, že prezident Miloševič dovolí pracovníkům mise přístup pouze do oblastí zničených útoky NATO a nikoli do kosovských měst a vesnic zničených srbskými silami.
 Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič (vpravo) při jednání s ruským vyjednavačem Viktorem Černomyrdinem |
 Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič (vlevo) vítá ruského vyjednavače Viktora Černomyrdina |
