S vyhlášením nového státu, o němž bylo rozhodnuto večer v přítomnosti diplomatického sboru, přestane oficiálně existovat název Jugoslávie. Na mapách se objeví staronové soustátí, jehož jméno bude obsahovat názvy obou republik. Pojem Jugoslávie zůstane už jen v učebnicích dějepisu.
V horní komoře federálního parlamentu, v Radě republik, hlasovalo pro ústavní chartu nového státního útvaru 26 poslanců a sedm jich bylo proti. V Dolní komoře, v Radě občanů, ústavní chartu schválilo 84 poslanců a 31 ji odmítlo.
V novém státě budou vztahy mezi oběma republikami značně volnější než ve federaci. Více než desetimilionové Srbsko a Černá Hora s šesti sty osmdesáti tisíci obyvateli budou mít v soustátí rovnoprávné postavení.
Centrální orgány budou mít pravomoci pouze v oblasti zahraniční politiky, zahraničního obchodu a obrany. Soustátí nebude mít ani společnou měnu.
Administrativním centrem země bude srbská metropole Bělehrad, která bude sídlem vlády a parlamentu, ale některé společné instituce jako nejvyšší soud budou v hlavním městě Černé Hory Podgorici.
Zachování společného státu je klíčovou podmínkou jeho přijetí do Rady Evropy, což je první etapa na cestě do Evropské unie.
Podle EU zachování Srbska a Černé Hory v jednom státě má velký vliv na udržení křehké stability na Balkáně, poznamenaném řadou ozbrojených konfliktů.
Nynější srbsko-černohorská Jugoslávie vznikla v dubnu 1992, když se během krvavých válek rozpadala tehdejší federace šesti republik (Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Černá Hora).
Přijetí ústavní charty a prováděcího zákona k chartě federálním parlamentem je poslední etapou úporných devítiměsíčních diskusí mezi srbskými a černohorskými představiteli o podobě nového státu.
K jeho vzniku dala podnět EU a po složitých rozhovorech vedených evropským emisarem Javierem Solanou zástupci federace, Srbska, Černé Hory a EU podepsali dohodu o přeměně federace ve volnější svazek loni v březnu.
Podle dohody mají součástí Srbska zůstat i problematické oblasti Vojvodina a Kosovo. Kosovští Albánci se s tím nehodlají smířit. V regionálním parlamentu v Prištině včera přišli albánští poslanci s iniciativou, která má vést ke schválení deklarace nezávislosti Kosova.
Znalci balkánské problematiky nedávají novému státu příliš velkou šanci na přežití. Vždyť v obou republikách zůstává možnost po třech letech dalšího soužití vyvolat referendum o nezávislosti.
|
NÁZEV JUGOSLÁVIE MIZÍ Z MAPY |
|
* Z rejstříku států světa po více než 73 letech zmizí název Jugoslávie, který se na mapě prvně objevil 3. října 1929, kdy bylo přejmenováno Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, založené 1. prosince 1918. |
