Program Partnerství pro mír vznikl v roce 1994 a je považován za předpokoj vstupu do Severoatlantické aliance. Umožňuje zemím podílet se na mnoha aktivitách NATO bez členství v této organizaci. Jeho cílem je vybudovat stabilitu a pevnější vojenskou spolupráci mezi účastnickými zeměmi.
Vztahy Jugoslávie s NATO byly po vojenské operaci aliančních sil na jejím území v roce 1999 napjaté. Demokratičtí představitelé nové vlády, která přišla k moci po pádu Slobodana Miloševiče na podzim 2000, začali dávat najevo, že jsou připraveni zlepšit vztahy s NATO.
Loni Bělehrad a NATO úzce spolupracovaly při potírání povstání Albánců v jižním Srbsku, kdy hrozilo, že země bude zatažena do nového konfliktu.
Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica nedávno prohlásil, že demokratické přeměny země pod jeho vedením "otevírají dveře pro členství v programu Partnerství pro mír". Mnoho Srbů ale chová k alianci smíšené pocity.
Většina balkánských zemí je již do programu zapojena a severní soused - Maďarsko - je dokonce členem NATO.