Americký prezident Joe Biden

Americký prezident Joe Biden | foto: Reuters

Biden označil zločiny na Arménech za genocidu, Erdogan to odmítá

  • 714
Americký prezident Joe Biden formálně označil systematické zabíjení a deportace Arménů na území osmanské říše v době první světové války za genocidu. Bidenovi předchůdci se používání tohoto termínu v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. To uznání masakrů za genocidu zcela odmítá.

„Americký lid ctí všechny Armény, kteří přišli o život v genocidě, která začala na den přesně před 106 lety,“ uvádí se v Bidenově prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. USA podle prezidenta cítí závazek zabránit opakování podobných zvěrstev.

Arménský národ podle něj přežil díky síle a odolnosti, ale nikdy nezapomněl na své tragické dějiny. „Ctíme vaše dějiny. Vidíme tu bolest. Potvrzujeme dějiny. Nečiníme tak proto, abychom někoho vinili, ale abychom zajistili, že se to, co se stalo, nikdy nebude opakovat,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Arménská genocida

Ankara k prohlášení z Washingtonu okamžitě zaujala příkře odmítavé stanovisko. „Nepotřebujeme, aby nás kdokoli poučoval o čemkoli z našich dějin. Politický oportunismus je největší zrada míru a spravedlnosti,“ uvedl na Twitteru turecký ministr zahraničí Cavusoglu. „Zcela odmítáme toto prohlášení založené toliko na populismu,“ dodal.

„Toto prohlášení USA, které které překrucuje historické skutečnosti, vědomí tureckého lidu nikdy nepřijme a otevře to hlubokou ránu, která podrývá naši vzájemnou důvěru a přátelství,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí. Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin pak Bidenovi poradil, aby se podíval na minulost a přítomnost své vlastní země.

Slova amerického prezidenta naopak uvítala Arménie. „Arménský národ a všichni Arméni světa přijali vaše poselství s velkým nadšením,“ uvedl ve svém prohlášení arménský premiér Nikol Pašinjan. Podle něj jde o „mohutný krok na cestě pravdy a historické spravedlnosti“ a „nedocenitelnou podporu pro potomky obětí genocidy“.

Genocidu Arménů osmanským Turkům připisuje kromě mnohých historiků více než dvacítka zemí. Vláda Spojených států nikdy takovéto oficiální stanovisko nevydala, Kongres nicméně v roce 2019 schválil výzvu, aby se uznání genocidy stalo formální součástí americké zahraniční politiky.

O plánu prezidenta Bidena informoval ve středu deník The New York Times s odvoláním na nejmenované činitele obeznámené s interními diskusemi. Podle zdrojů agentury Reuters pak Biden při pátečním telefonátu se záměrem seznámil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Turci dodnes zpochybňují oběti arménské genocidy za první světové války

„Pokud jde o arménskou genocidu, můžete zítra očekávat oznámení,“ řekla v pátek novinářům mluvčí americké diplomacie Jalina Porterová.

Počet obětí masakrů z roku 1915 se odhaduje na až 1,5 milionu. Za genocidu tehdejší události označil v loňském usnesení český Senát, ve stejném duchu se dříve vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. 

Usnesení se i tehdy setkalo s nesouhlasem Ankary. „Skutečnost, že bylo přijato v situaci, kdy v Senátu bylo málo členů a kdy celý svět bojuje s pandemií koronaviru, odhaluje zákeřnost, jaká se za tím skrývá,“ uvedlo tehdy tamní ministerstvo zahraničí.

Turecko odmítá masakry interpretovat jako genocidu. Tvrdí, že údaje o počtu zavražděných jsou nadsazené a že mrtví byli oběťmi občanské války, nikoli genocidy.

11. října 2020

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video