Tak to frčí ve velkém i u nás na Hradě ... alespoň v něčem držíme krok se světem ...

Nedivím se...taky posledních pár let vůbec na nic nemám čas a strašně mi to chybí. Táborák, kytara, pohasínající uhlíky a na obzoru pomalu začíná svítat. co lepšího by si člověk mohl přát.

Jj, zdraví máme jen jedno a do hrobu si stejně nic nevezmeš. Tak na co bláznit? Aby sis koupil o pár krámů víc, který stejně nepotřebuješ. Naučil jsem se oddělovat práci od svého volného času a od půlky prosince neotevřel poštu. A co se stalo? Nic. Je to jen můj volnej čas.

Zatimco v Severni Korei lidi umiraji hlady, v Jizni Korei frci nicnedelani a koukani do stromu z pohodli luxusniho obyvaku. To je Socialismus v Kapitalismus v praxi, mili soudruzi.

"návštěva filmu o hořícím táborovém ohni"

Tak zrovna oheň je tak vícesmyslový zážitek, že nějaké kino to nemůže absolutně nahradit. Cítíte vůni kouře, vůni dřeva, vnímáte sálaní plamenů či uhlíků, okolní přírodu... Součástí může být i mírná interakce: přiložení, prohrábnutí... Člověk to má tisíce let v genech a při vhodné konstelaci to může být až transcendentní zážitek.

Ale to fakt nemůžete sedět v páté řadě a okolo stovka dalších cizích lidí. Sedět mlčky u ohně se dá buď sám, anebo tak maximálně s dvěma, třemi nejlepšími přáteli. A přijde to samo, poté co jste si již vše řekli a víte, že si rozumíte, rozhodně to nepřijde po zaplacení vstupenky.

PS: A nějací fanatici s CO2 si můžou trhnout nohou.

Tak pokud do ohne neprikladate pneumatiky tak to na CO2 hladinu nema vubec zadny vliv. Ty stromy ktere spalujete za svuj zivot vsechno to CO2 co vypustite z ovzdusi absorbovali. Paleni dreva je klimaticky neutralni.

To už tu máme dávno, naše natáhla taky koukaj. Kde by co šlohla.

Tohle není nic nového. Už velikán Goethe to nazýval "umění se jen dívat" v jeho případě hlavně na přírodu. Bohužel dnešní mladší generace vyhledává více adrenalinové "zážitky" a prostá příroda sama o sobě jim povětšinou moc neříká. Výsledek je že hlavně naše hory začínají být zasviněné různými opičárnami ve stylu matějské poutě na kterých ovšem pár jedinců a politiků slušně vydělává ake "obyčejná" příroda dostává na frak.

a proto jednomu už hráblo a utekl do Severní korejské lidově demokratické republiky

Jizni Korea patri mezi nekolik silenych zemi, kde clovek zije proto, aby pracoval. Jsem rad, ze jsem linym evropanem, ktery pracuje, aby zil.

Zastavovat se a zpomalovat bude čím dál tím víc lidí. Jinak nám hrábne.

Zaujala mě knížka Čeho před smrtí nejvíce litujeme od sestry v paliativní péči. Často se tam opakuje Kéž bych býval méně pracoval a věnoval více času rodině, kamarádům, věcem, co mě bavily.

Proto pracuji v oboru ktery me bavi. Tim to spojim dohromady.

Tohle už jsme zavedli my, při koukání na film Díra u Hanušovic. Ale Korejci jsou kapacity a jedou vyšší level a tak natočili film Lelek, který získá Oskara. Chytání Lelků frčí.