V Japonsku má toto ve světě kritizované odvětví genetického inženýrství velkou podporu. Pří této metodě vědci implantují lidské kmenové buňky do zvířecího embrya, ve většině případů prasete. Tímto způsobem vznikne takzvané chimerické embryo, které je implantováno přímo do dělohy zvířete. Tam pak doroste v kompletní lidský orgán. Posledním krokem je vyoperování takto získaného orgánu a transplantace lidskému příjemci.
Japonští vědci a experti na právo a etiku nyní připravují dokument, který má tuto metodu legalizovat. "Je to velký krok kupředu v tříletém výzkumu," uvedl pro server telegraph.co.uk profesor Hiromitsu Nakauči, který vede centrum pro výzkum kmenových buněk na univerzitě v Tokiu.
Nakauči sice považuje možné povolení metody v následujícím roce za velký krok, jedním dechem však dodává, že není příliš spokojený s dalším rokem čekání na definitivní zelenou pro jeho výzkum. Mimo jiné tak uvažuje o tom, že by výše uvedený experiment provedl na některé z univerzit ve Spojených státech.
Tam nejsou podobné metody výzkumu zakázané, musí je jen schválit etická komise konkrétní univerzity nebo vědeckého ústavu. Experti na tuto problematiku uvádějí, že Nakauči může mít nyní v tomto odvětví nepatrný náskok a bojí se, že o něj během ročního čekání přijde. Vyplývá to z textu publikovaného na serveru sciencemag.org.
Tým profesora Nakaučiho již obdobný experiment provedl, jen v poněkud jiném měřítku, na myších. "Stejný princip však můžeme aplikovat i u lidských kmenových buněk a prasat," vysvětluje Nakauči.
Velká naděje pro cukrovkáře
V současnosti japonský zákon povoluje udržování chimerických embryí při životě po dobu 14 dní. Následný krok, kterým je umístění do živého hostitele, je však zakázán. Po tom, co dají úřady dalšímu výzkumu definitivní zelenou, budou moci vědci provádět celý experiment, který zabere asi 12 měsíců.
"Pokud nám bude udělen souhlas, první takto získané orgány by mohly být k dispozici poměrně rychle, celá technika je totiž mnohokrát vyzkoušena," vysvětlil Nakauči a dodal, že nezáleží na tom, že se dosud experimentovalo s menšími subjekty.
Jako první plánují vědci vyprodukování slinivky břišní, která je podle Nakaučiho nejvhodnějším orgánem pro první pokusy. Perfektní zvládnutí této techniky by tak mohlo pomoct milionům lidí z cukrovkou, tvrdí japonský vědec.
Na složitější orgány, jakými jsou například ledviny nebo srdce, by mělo dojít později. První takto vyprodukované orgány pro použití v praxi by měly být k dispozici do pěti let.
