Osmdesát let po startu jaderné energetiky jsme jí málem strojili funus. Strašný příklad toho, jak politická rozhodnutí dokážou zadusit nejen jeden podnikatelský obor, ale i vědecký výzkum a pokrok, píše ve svém komentáři ekonom Jan Ferenc.
Připomeňme si jedno malé, nenápadné výročí. Před 80 lety, 2. prosince 1942, mezinárodní tým vědců pod vedením Enrika Fermiho uskutečnil první řízenou jadernou reakci na světě. Z reaktoru Chicago Pile neboli CP-1, umístěného v bývalých squashových kurtech pod tribunami fotbalového stadionu Chicagské univerzity ve státě Illinois, Fermi vytáhl kontrolní tyče (dřevěné tyče pobité pláty kadmia) a spustil tak štěpnou řetězovou reakci.
Reakce trvala necelé 4,5 minuty a generovala výkon 0,5 wattu. O deset dní později už ale vědci vygenerovali v reaktoru výkon asi 200 wattů, které stačily na rozsvícení jedné žárovky. Dveře jaderného věku se tím otevřely.
Francie už zanedlouho vypočítá, kolik stálo zanedbání údržby jaderných elektráren, způsobené jejich politickým zákazem.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
