26. června 1919 umírá ve Voroněži Michail Semjonovič Cvět (narozen 1872), botanik, který při studiu procesů fotosyntézy vynalezl počátkem století metodu dělení sloučenin, která se dodnes v různých podobách používá v laboratořích i průmyslu. Roztok chemických látek nalil do úzkého skleněného válce se speciální hlínou, kde se rozdělily do různých vrstev, ty rozřezal, vyloužil a mohl analyzovat. Podle toho, že oddělené vrstvy mají různou barvu, dostala jeho metoda název chromatografie (doslova barvopis).
30. června 1939 je na univerzitě v Berkeley v USA uveden do chodu v pořadí pátý cyklotron (tehdy nejlepší typ urychlovače částic) autora Ernesta Orlanda Lawrence. T ento přístroj umožnil provést dosud neuskutečnitelné jaderné reakce. Příkladem může být příprava radioaktivního uhlíku (C 14), který umožnil Melvilu Calvinovi prostudovat mechanismus fotosyntézy, jež je v podstatě energetickým pohonem života na Zemi. Lawrence i Calvin za to dostali Nobelovu cenu. Na den přesně po 23 letech služby bude tento nejzasloužilejší a nejslavnější urychlovač vypnut.
2. července 1959 umírá v Praze Jiří Diviš (narozen roku 1886), zakladatel české a průkopník světové hrudní chirurgie (má prioritu v odnětí plic postižených rakovinou). A zde je jeho krédo, jak je hlásal i z katedry medikům: »Cítit s trpícími, řídit se poznanou vědeckou pravdou a poslouchat hlas svědomí, to jsou tři vůdčí hesla, jež podle mého přesvědčení zahrnují v sobě celou lékařskou etiku chirurgie.«