Netanjahu brojí proti běžencům z Afriky, chce je deportovat soudu navzdory

  19:05aktualizováno  19:05
V Izraeli žijí tisíce afrických běženců pocházejících zejména z Eritreje a Súdánu. Podle izraelského Nejvyššího soudu většině z nich náleží status uprchlíka. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však prohlásil, že je i přes soudní zákaz nechá deportovat kvůli problematickému soužití s místními obyvateli.

Afričtí žadatelé o azyl protestují proti deportacím před budovou Nejvyššího soudu v Jeruzalémě | foto: Profimedia.cz

Příchod afrických migrantů do dělnických čtvrtí na jihu Tel Avivu v posledních letech podle listu The Times of Israel místní naštval, protože se v oblasti údajně zvýšila kriminalita. „Slyšel jsem hlasy místních a co jsem slyšel, byla bolest a krize. Lidé se bojí opouštět své domovy,“ řekl Netanjahu.

Izrael přijme první uprchlíky ze syrské války, stu sirotků dá občanství

Protesty Izraelců přibyly především poté, co Nejvyšší soud v zemi minulý týden podle deníku Jerusalem Post rozhodl, že Izrael sice má právo deportovat migranty do jiných afrických zemí, jako je Uganda či Rwanda, nesmí je však před tím držet ve vazbě po dobu neurčitou nebo delší než čtrnáct měsíců.

Nekonečná vazba má totiž nechtěné migranty přimět k tomu, aby se nakonec sami rozhodli z Izraele odejít. A právě to se má podle soudu změnit. Nově mohou úřady běžence držet ve vazbě maximálně dva měsíce a nemohou je přinutit k deportaci. Izraelská ministryně spravedlnosti Ayelet Shakedová a ministr vnitra Arye Deri už však plánují zákon, díky kterému bude možné rozhodnutí obejít.

Netanjahu se mezitím už dvakrát vydal do Tel Avivu na „inspekci“ a Izraelcům slíbil, že Afričany nechá deportovat. Soudům navzdory. „Rozhodl jsem se ustavit speciální ministerský výbor, jehož členové se už příští týden setkají se zástupci obyvatel jižního Tel Avivu, aby dali do pohybu praktická řešení tohoto problému,“ uvedl v neděli podle listu Jerusalem Post.

„Hlavním cílem bude navrácení sousedství místním obyvatelům a deportace ilegálních infiltrátorů, jejichž místo není zde – stejně jako už jsme předtím deportovali kolem dvaceti tisíc lidí,“ prohlásil a zmínil přitom příběh dvaasedmdesátileté Sofie, se kterou se setkal. Dům, v němž žena bydlí, je údajně „plný ilegálních vetřelců“.

Zaměstnáváš migranta z Afriky? Zaplať daň

Kromě deportace zavedla izraelská vláda před nedávnem i jiný nástroj, jak dát migrantům najevo, že je v zemi nechce – daně. Od května každý, kdo zaměstná migranta nebo žadatele o azyl z Afriky, musí dát dvacet procent zaměstnancova platu do zvláštního fondu. Z toho se pak vyplácejí peníze běžencům, kteří se rozhodnou Izrael opustit.

„Je to jasné. Chtějí, abychom odešli. Chtějí nás zlomit,“ řekl pro agenturu Reuters devětadvacetiletý Teklit Michael, který z Eritreje utekl přes Sinaj před devíti lety, aby se vyhnul brutální a nekonečné vojně. Nyní pracuje na jihu Tel Avivu jako kuchař, zatímco čeká, jak dopadne jeho azylové řízení. Naděje jsou mizivé. Židovská země zatím udělila azyl méně než procentu žadatelů.

Podle izraelského ministerstva vnitra nařízení slouží ku prospěchu migrantů. „Zajišťuje to finanční obnos, který daná osoba dostane, když odejde,“ uvedla mluvčí ministerského odboru pro populaci, imigraci a hranice Sabine Haddadová.

Jaký bude mít nařízení dopad, se podle vlády teprve ukáže, podnikatelé však říkají, že se v obchodech s africkými zaměstnanci zvednou ceny. Humanitární pracovníci pak uvádějí, že vzrostl počet žadatelů o azyl vyhozených z práce. Někteří zaměstnavatelé se zákon snaží zase obejít tak, že oficiálně dávají migrantům jen část výplaty. Zbytek dostanou načerno, a daň se tak sníží.

Dočasné vízum, které žadatelé dostávají, jim sice oficiálně nedává právo pracovat, izraelská vláda to však povolila. Afričané tak často berou zaměstnání, o která Izraelci nestojí.

Nejde o uprchlíky, odmítá premiér

Soud už v minulosti přiřkl většině příchozích migrantů status uprchlíka podle Ženevské úmluvy o uprchlících. Důvodem byl fakt, že nemohli být vráceni do země svého původu – většinou Eritreje a Súdánu.

Afričané v Tel Avivu však podle premiéra nejsou skuteční uprchlíci. „Jen málo z nich jsou uprchlíci. Zbytek jsou nelegální vetřelci, kteří v Izraeli hledají práci. A my máme stejně jako kterýkoliv jiný národ právo hlídat své hranice a každého, kdo je nelegálně překročil, poslat pryč,“ podotkl.

Prohlásil také, že ochránil většinově židovskou populaci v Izraeli i tím, že nechal postavit zeď na izraelsko-egyptské hranici, přes kterou mnohdy proudily i tisíce nelegálních migrantů měsíčně. Dalšími kroky budou podle premiéra větší postihy těch Izraelců, kteří zaměstnají nelegálního migranta, a běženců, kteří poruší zákon.

Fotogalerie

Jerusalem Post tvrdí, že zbývá deportovat ještě 38 tisíc afrických běženců. Podle listu Times of Israel, který se odvolává na organizaci African Refugee Development Center, žije v Izraeli přes 46 tisíc Afričanů, kteří se považují za žadatele o azyl. Většina z nich – 73 procent – pochází z Eritreje a dalších 19 procent ze Súdánu.

Eritreji přitom ochránci lidských práv přezdívají KLDR Afriky. V tamních žalářích sedí v hrozných podmínkách tisíce disidentů, běžné jsou únosy, mučení a vraždy odpůrců režimu. Občané mají navíc povinnost odsloužit až deset let na vojně. Eritrejci proto už od počátku migrační krize tvořili druhou největší skupinu běženců směřujících na lodích do Evropy (více zde).

Tisíce Eritrejců se spolu se Súdánci vydaly také do bližšího Izraele, ten však azyl přizná jen velmi výjimečně a žadatele drží v uprchlickém táboře Holot uprostřed pouště. Podle lidskoprávních organizací a svědectví samotných běženců dostávají Afričané při pohovorech tři možnosti: vrať se domů, nebo se nech odvézt do jiné africké země, jinak půjdeš za mříže (více o táboře Holot si přečtěte zde).

Netanjahu už dříve přítomnost migrantů v zemi označil za hrozbu pro izraelskou společnost a její židovskou identitu. Někteří z jeho podporovatelů pak migranty podle Reuters nazývají „rakovinou“. Množí se také případy, kdy mladí Izraelci africké utečence fyzicky napadají.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Čtvrt milionu lidí na Letné. Budeme tu znovu v listopadu, vzkazují Babišovi

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

V Praze na Letné proběhla největší demonstrace od roku 1989. Vyvrcholila tak série protestů za nezávislost justice a...

Impozantní, píší o demonstraci proti miliardářskému premiérovi světová média

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

O nedělní mohutné demonstraci na pražské Letenské pláni informovaly všechny světové tiskové agentury i přední...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

VIDEO: Výbuch mexické sopky rozzářil noc, popel stoupal do 2,5 kilometrů

Mexická sopka Popocatepetl rozzářila noc svojí erupcí (21. června 2019)

Páteční výbuch sopky Popocatépetl ozářil noční oblohu nad středním Mexikem. Sloupec popela dosáhl výšky 2,5 kilometrů,...

Přes šest desítek dětí prchalo z hořícího autobusu na západoněmecké dálnici

Hasiči zasahují u hořícího autobusu, který převážel 65 školních dětí u...

Na západě Německa hořel v pondělí autobus, který převážel 65 školáků. Incident se stal na dálnici A2 nedaleko...

Turistický ráj, který se změnil v uprchlické peklo. Samos praská ve švech

Uprchlický tábor na řeckém ostrově Samos (25. března 2019)

Turisté se vyhýbají řeckému ostrovu Samos, na kterém se nachází neblaze proslulý uprchlický tábor. V nedostačujících...

Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek
Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek

V Česku klesá počet porodů císařským řezem a také dětí s nízkou porodní váhou. Tyto informace zazněly na tiskové konferenci věnované perinatální péči v ČR. Příznivé zprávy souvisí s nižším počtem vícečetných těhotenství i dobré perinatální péči.

Najdete na iDNES.cz