Trest bičování vyměřily úřady asi pětašedesáti žadatelů o azyl převážně z Eritreje a Etiopie. Uložily jim také pokutu vy výši osmi set dolarů. Čtyřet zadržených migrantů vyhostily, popsal server AllAfrica. Tresty padly za účast na pátečních demonstracích před etiopskou ambasádou v Chartúmu, kde zhruba pět set lidí protestovalo proti vysokým poplatkům za povolení k pobytu.
„Lidé potichu seděli na chodníku, když je policisté zničehonic začali mlátit holemi,“ tvrdí jeden ze svědků protestu. Na místo dorazila vojenská policie a nasadila proti demonstrujícím slzný plyn. „Lidé začali pobíhat, zachránit se mohli jen skokem přes zeď hřbitova. Ta se pak zřítila,“ popsal svěděk.
V Jižním Súdánu řeším prasklá střeva i porody, říká válečný chirurg Šebek |
Incident vzbudil pohoršení nejen mezi neziskovými organizacemi, které v Africe působí, reagovali na něj také europoslanci. Evropská komise totiž Súdánu loni přislíbila finanční pomoc ve výši sto milionů eur na opatření ke zmírnění uprchlické krize. Barbara Lochbihlerová z podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu si myslí, že by Unie měla zacházení s uprchlíky v Súdánu prošetřit.
„EU by měla nedávný incident podrobit kritice, provést podrobné vyšetřování, pomoct dotčeným lidem a vyvodit z toho důsledky. Pokud projekty jako pomoc s migrační krizí mohou EU dostat do rozporů v oblasti lidských práv, měli bychom tuto pomoc okamžitě stáhnout,“ myslí si Lochbihlerová.
Stejně smýšlí i členka Výboru pro rozvoj Judith Sargentiniová. „Pokud jsou uprchlíci z Etiopie bičováni a vyhošťováni, musíme se zamyslet, zda financováním vlastně nepodporujeme postup Súdánu,“ řekla Sargentiniová listu The Guardian.
Podle českého ministerstva zahraničí je však nutné se Súdánem v uprchlických otázkách spolupracovat. „Súdán je důležitou tranzitní zemí nelegálních migračních toků. EU usiluje o to, aby byl se súdánskou stranou veden v těchto otázkách dialog. Súdán je pak nutné zahrnout i do dialogu o regionálně-bezpečnostních otázkách týkajících se například situace v Jižním Súdánu a Libyi,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
Pro Českou republiku se stala otázka spolupráce se Súdánem velkým tématem v souvislosti s propuštěním Čecha Petra Jaška (psali jsme zde). Podmínkou osvobození českého misionáře bylo posílení vztahů obou zemí. „Z pohledu ekonomického máme zájem o oblast energetiky, uskutečnění cest podnikatelských delegací z ČR do Súdánu a naopak a vzájemný rozvoj spolupráce v této oblasti mezi parlamenty obou zemí,“ sdělila Lagronová.
Tvrdá ruka režimu proti uprchlíkům
Podle humanitárních pracovníků, kteří si z bezpečnostních důvodu nepřáli zveřejnit jméno, se chování súdánských úřadů k uprchlíkům zhoršilo po zahájení spolupráce s EU v loňském roce. „Zásahy proti uprchlíkům eskalují. Vláda má pocit, že může dělat, co se jí zlíbí. Myslí si, že jí projde porušování lidských práv. Podobné kroky vidí jako gesto dobré vůle směrem k EU, protože tím pomáhají kontrolovat proud migrantů,“ sdělil jeden z aktivistů.
Evropská komise loni přislíbila africkým zemím dvě miliardy eur na potírání migrační krize. Súdán mimo výše zmíněných sta milionů eur čerpá také dalších čtyřicet milionů z programu Khartoum Process’s Better Migration Management. Tyto peníze by měly mimo jiné zlepšit ostrahu hranic či modernizovat vybavení policie.
Spolupráce s EU však pro politické špičky Súdánu zřejmě znamená legitimizaci jejich počínání. Podle právníka dvou zadržených uprchlíků Montasira Mohammeda nebyl soudní proces férový. Jeho klienti nedostali možnost odvolání. Trest byl vykonán bezprostředně po vynesení rozsudku. Ke zbičovaným uprchlíkům nemohli lékaři.
V Libyi zneužívají dětské uprchlíky
V Súdánu aktuálně žije asi pět set tisíc běženců. Část migrantů míří ze Súdánu dál na sever do Libye a odtamtud přes Středozemní moře do Evropy. Jsou mezi nimi také děti a mladiství. Loni se bez doprovodu dospělých přeplavilo přes Středozemní moře téměř 26 tisíc dětí.
Mnoho nezletilých migrantů se během cesty stalo obětí sexuálního a jiného násilí ze strany převaděčů. Většina obětí však tyto trestné činy nenahlásí na policii, protože se bojí zatčení a následné deportace, uvedla stanice BBC s odvoláním na zprávu Dětského fondu Organizace spojených národů UNICEF (celou zprávu v angličtině najdete zde).
V libyjských detenčních zařízeních je podle UNICEF mnohdy nedostatek jídla, vody a zdravotní péče. Příběhy migrantů, kteří se plaví přes moře, jsou poměrně známé. Méně se však ví o konkrétních příbězích dětí. UNICEF v nejnovější zprávě popisuje příběhy dětského otroctví, násilí a sexuálního zneužívání, kterým si prochází řada dětí, jež se plaví do Evropy.
Znásilnění, mučení a hlad. Uprchlíci z Afriky popsali cestu do Evropy |
„Co opravdu šokovalo pracovníky UNICEF i mě, jsou hrůzy, které se dětem na této cestě přihodí,“ řekl náměstek generálního tajemníka UNICEF Justin Forsyth. „Mnoho z nich bylo bito, znásilněno a zabito,“ dodal.
Například devítiletá Kamis, která s matkou opustila domov v Nigérii. Při cestě přes poušť zemřel muž, který s nimi cestoval. Dcera s matkou poté přišly do detenčního zařízení v Libyi a ocitly se v tísnivých podmínkách. „Bili nás denně,“ řekla Kamis pracovníkům UNICEF. „Nebyla tam ani voda, to místo bylo opravdu smutné. Nebylo tam nic,“ dodala.
Zpráva UNICEF se soustřeďuje na 34 libyjských detenčních zařízení, z nichž tři se nacházejí hluboko v poušti. Většinu z nich provozuje vláda. V jiných případech migranty drží v neoficiálních zařízeních ozbrojenci. Zařízení, které provozují milice, pracovníci UNICEF považují za nejvíce znepokojivé. „Většina násilí se děje tam, k těmto místům je ale velmi těžký přístup,“ uvedl řekl náměstek generálního tajemníka UNICEF Justin Forsyth.
Nejčastější trasy afrických uprchlíků, po kterých směřují do Evropy.
