Momentálně se sice Hamás snaží působit smířlivě, ale situace se zřejmě velmi rychle obrátí. „A to v momentě, kdy půjde o propuštění izraelských vojáků. Hamás si v tu chvíli začne klást neuvěřitelné požadavky a bude chtít propuštění tisíců a tisíců palestinských vězňů,“ předvídá Kalhousová.
„A mezi nimi jsou lidé, kteří mají na svědomí životy izraelských civilistů. A pro Izrael bude velmi těžké tuto debatu vést, a to hlavně kvůli špatné zkušenosti z minulosti a také kvůli tlaku izraelské společnosti na to, aby Izrael opravdu udělal maximum pro to, aby se civilisté i vojáci dostali zpátky domů,“ říká analytička.
Propuštění nejhorších vrahů
A může být tlak izraelské veřejnosti tak silný, že donutí politiky, aby vyměnili rukojmí za propuštění i těch nejhorších zločinců a vrahů? „Může se to stát, protože opravdu bezpečnostní složky uznaly, že selhaly a že mají zodpovědnost vůči těm lidem, kteří byli uneseni. Měli je prostě ochránit. A to nebyli jen civilisté, ale i izraelští vojáci.“
„A politická diskuze v rámci Izraele bude skutečně ostrá, protože je tu zkušenost z minulosti, kdy se dostali na svobodu lidé, kteří po propuštění opravdu způsobili nejhorší teroristické útoky. A někteří budou říkat: teď sice zachráníme 50 izraelských životů, ale v budoucnu si můžeme být jisti, že propuštění zajatci budou mít na svědomí mnohem větší počty zabitých Izraelců,“ vysvětluje Irena Kalhousová.
Momentálně je podle ní dobrou zprávou to, že se z obou stran dodržuje dohodnuté příměří, které se ještě může prodlužovat. „Příměří trvá i proto, že přes určité peripetie byl opravdu Hamás schopen ho dodržovat. A má navíc dostatečný vliv i na ostatní organizace, což je dobrá zpráva.“
„Nicméně je potřeba zmínit, že Izrael se chystá na pokračování ofenzívy. Od začátku si stanovil dva cíle: jedno je propuštění rukojmí a druhé je zničení Hamásu. A zničení Hamásu je pořád cílem,“ podotýká analytička.
„A teď je otázka, co to bude znamenat? Protože víme, že politické i vojenské vedení Hamásu, které je v Gaze, se stáhlo do jižní části pásma. A že i v jižní části jsou dlouhé kilometry tunelů, které tam Hamás vybudoval. Ale jsou tam dva miliony lidí, za které se bude Hamás skrývat,“ navazuje Kalhousová.
Co bude dál?
A co to podle ní znamená? „Prostě ten způsob, kterým Izrael vedl vojenskou operaci na severu a která byla opravdu masivní, nebude možné vést na jihu, protože by to znamenalo ne tisíce, ale desetitisíce mrtvých. A to si myslím, že je pro Izrael politicky neudržitelné. Takže je tu otázka, jakým způsobem chce Izrael ve vojenské operaci pokračovat.“
Analytička se pak zamyslela také nad vnitřní politickou situací v Izraeli. Hovořila například podrobně o tom, že premiér Benjamin Netanjahu ztratil podporu izraelské veřejnosti. „Ztratil popularitu, a především ztratil důvěru Izraelců, že právě on je schopen zajistit Izraeli bezpečí.“
„Od začátku se snaží vinu přenést na bezpečnostní složky: na armádu, tajné služby. A to ho stahuje, protože je pod obrovským tlakem, aby během války neštěpil politickou reprezentaci vůči bezpečnostním složkám. Podkopávat vůči nim důvěru není úplně prozřetelné. Navíc mezi Izraelci má armáda stále poměrně vysokou podporu, a to navzdory bezpečnostnímu fiasku. Na rozdíl od Benjamina Netanjahua,“ uzavírá analytička.
Podporují ofenzivu Izraele v Gazy Palestinci žijící v Izraeli? A co obyvatelé Západního břehu Jordánu? A je jediným východiskem z konfliktu vznik plně nezávislého palestinského státu? I na to odpovídala Irena Kalhousová, analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy, v Rozstřelu.
