V neděli 18. srpna, ve chvíli, kdy milion a půl obyvatel Hongkongu opět demonstrovalo proti místní vládě i proti Pekingu, zveřejnily čínské úřady rozhodnutí přijaté ústředním výborem komunistické strany Číny z 24. července: Šen-čen by se měl stát „pilotní oblastí, kde bude demonstrován čínský socialismus“. Jistě, není to nějak příliš inspirativní prohlášení. Bezpochyby úmyslně. Nicméně při bližším pohledu nejde o nic jiného, než že se z Šen-čenu stane nová laboratoř čínského kapitalismu.
Zamýšlený časový plán je ambiciózní. Od roku 2025 by měl být Šen-čen jedním z nejvýznačnějších světových měst „kvůli síle jeho ekonomiky a kvality jeho rozvoje“. O dalších deset let později by se toto město s 12 miliony obyvatel mělo stát „národním příkladem vysoce kvalitního rozvoje a celosvětově uznávaným centrem inovací a podnikání“.
V roce 1978 vybral tehdejší prezident Teng Siao-pching tuto malou rybářskou vesnici jako výkladní skříň otevřenosti své země vůči okolnímu světu. Úspěch předčil jeho očekávání. O 40 let později je Šen-čen sídlem několika technologických gigantů, jako například telekomunikačního obra Huawei, světového lídra na poli civilních dronů DJI či přední internetové společnosti Tencent, jejíž komunikační aplikace Wechat je nejpopulárnější v celé Číně.
Nyní by však mělo město směřovat ještě dál, především by se z této metropole čínských pokročilých technologií měl stát „nový typ světového finančního centra“.
Končí na druhé koleji?
Takové ambice nemohou nechat Hongkong lhostejným. Komunističtí vůdci si vymysleli koncept „oblasti delty Perlové řeky“, v rámci něhož chtějí přiblížit Hongkong a Macao k jižní Číně. Silniční a železniční infrastruktura by měla ulehčit obchod mezi těmito oblastmi, které dříve oddělovala hranice a mají různé měny a zákony. Aby mohla čínská oblast konkurovat americkému Silicon Valley, musí stát na trumfech všech devíti čínských měst a obou teritorií, která ji tvoří.
Hongkong přichází o turisty. Jejich počet meziročně klesl o 40 procent |
„Hongkong zůstane centrem financí a mezinárodní arbitráže a Šen-čen si určitě začne konkurovat se Šanghají. V Hongkongu můžete koupit či prodat jakékoliv akcie. V pevninské Číně zatím není ani vláda práva, ani tam nelze směnit měnu. Šen-čen nahradí Hongkong jen v mezích stanovených čínskou vládou. Momentálně jsou tam – pokud započítáme i Macao – tři hranice, tři vlády a především tři kultury. Integrace není něco, co lze nařídit shora,“ poznamenává Harley Seyedin, předseda americké obchodní komory v jižní Číně.
Vzhledem k tomu, že má Čína od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga do funkce v roce 2012 tendenci spíše se uzavírat do sebe, nelze předpovědět, jak dalece bude Šen-čenu umožněno stát se čínským Wall Streetem. Je ale jasné, že poměr sil mezi bývalou rybářskou vesnicí a bývalou britskou kolonií se obrací. „Hongkong je velice malý. A jeho hospodářský růst je omezený. Mezi dvěma a třemi procenty za rok oproti asi sedmi procentům u Šen-čenu. Už dnes je HDP Šen-čenu vyšší než to hongkongské a v budoucnu i města jako Čchung-čching a Čcheng-tu (na západě země) Hongkong předstihnou,“ uvádí Kuo Wan-ta, viceprezident Čínského rozvojového institutu z Šen-čenu.
Neklamným znakem je růst cen nemovitostí. Jeden prodejce v Šen-čenu chystá prodej domu za rekordní cenu: dva miliony eur (51,8 milionu korun) za 155 metrů čtverečních. Podle hongkongského anglicky píšícího deníku South China Morning Post jen po oznámení vlády o jejích úmyslech pro Šen-čen zde vyskočily ceny nemovitostí za dva týdny o deset procent, napsal francouzský list Le Monde.
Souhlasíte s názorem, že čínský Šen-čen nakonec ostrovní Hongkong zastíní?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 19. září 2019. Anketa je uzavřena.
