„Nová stálá expozice je nesmírně důležitá, protože se v regionu nikdy nic podobného neuskutečnilo,“ říká rabín Elie Abadie, který zasedá v Židovské radě Emirátů. „Ačkoli většina lidí na Blízkém východě ví, že došlo k holocaustu, příliš o něm nemluví ani se o něm neučí,“ dodává.
Výstava nazvaná „Pamatujeme si“ je od konce května k vidění v dubajském Muzeu křižovatek civilizací a nabízí svědectví přeživších holokaustu. Ten se v menším měřítku odehrál i na Blízkém východě.
„Arabští Židé byli kvůli učení inspirovaném nacismem pronásledováni například v Libyi, Tunisku či Iráku,“ líčí Abadie, podle nějž ideologie Adolfa Hitlera přesahovala Evropu. „Bylo důležité, aby si tuto skutečnost uvědomovali ti, kteří v tomto regionu žili nebo sem cestovali,“ dodává.
Posláním výstavy je podle kurátorů vzdělávat a zvyšovat povědomí o holocaustu mezi dubajskými obyvateli i zahraničními turisty. Výstava návštěvníky provede událostmi vedoucími k holocaustu, jeho průběhem i koncem, a to očima lidí, kteří ho zažili na vlastní kůži.
Nacisté během druhé světové války zavraždili více než šest milionů Židů spolu s miliony dalších lidí, včetně mentálně či duševně postižených, homosexuálů, politických disidentů a náboženských a etnických menšin.
Milenci z Osvětimi se setkali po 72 letech, holokaust přežili díky lásce |
Majitel muzea Ahmed Obaid Almansoori říká, že načasování otevření výstavy v regionu bylo správné. „Holocaust byl zločinem proti lidskosti. A když máte takovou událost, musíte ji oddělit od ostatních. Muzeum není politické místo, je to cesta dějinami,“ popsal Almansoori.
Na zahájení výstavy promluvil německý velvyslanec v SAE Peter Fischer. „Holocaust je věčnou hanbou pro mou zemi. Blahopřeji SAE k politice tolerance. Cesta nesnášenlivosti není správná. Vede to k velkému utrpení, dokonce ke katastrofě. Vyslechněte si to od Němce,“ uvedl.
Výstava připomíná arabskou pomoc
Jedna část výstavy je věnována Arabům a muslimům, kteří Židům za holokaustu pomohli. „Zdůrazňuje bohatou historii a soužití mezi Araby, muslimy, křesťany a Židy ve 20. století. Když lidé mluví o holocaustu a arabském světě, existuje mnoho různých interpretací,“ říká Almansoori.
Několik set Židů v roce 1943 například vyhledalo útočiště ve většinové muslimské Albánii, která jim neváhala pomoci. Výstava vzdává hold albánské kulturní tradici zvané „besa“ (v češtině „čestné slovo“), která klade důraz na ochranu lidí v nouzi, bez ohledu na to, odkud pocházejí.
Znásilněte jejich matky a dcery. Británie řeší nárůst nenávisti vůči židům |
Další příběh vypráví o hrdinství Selahattina Ulkumena, generálního konzula Turecka na Němci obsazeném řeckém ostrově Rhodos. V roce 1944 tu podle stanice CNN žila malá komunita asi 1 700 Židů, kterým hrozila smrt. Ulkumenovi podařilo zachránit více než 42 z nich.
Sám za to zaplatil vysokou ženu. Němci zničili jeho dům, v němž zemřela jeho manželka. „Všechno, co jsem udělal, bylo splněním mé povinnosti vůči lidstvu,“ uvedl Ulkumen, když se ho ptali, proč tolik riskoval.
Výstava rovněž připomíná Mohameda Helmyho, egyptského lékaře, jenž studoval v Berlíně, a zachránil několik Židů. Jednou z nich byla mladá dívka Anna Borosová, kterou nakonec adoptoval.
Helmy se stal prvním Arabem, kterému izraelský památník holokaustu Jad Vašem udělil titul Spravedlivý mezi národy.
