Holašovice, které selská architektura dostala v roce 1998 na seznam UNESCO, se setkávají s nebývalým zájmem turistů.
Jižní Čechy
Holašovice - Vesnice asi dvacet kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic eviduje jenom za červen přes zdejší informační středisko na dva tisíce návštěvníků, většinou ze zahraničí. Loni jich přijelo jedenáct tisíc. Dochovaná vesnická architektura v takzvaném selském baroku je pro ně natolik atraktivní, že se někteří z nich snaží dostat i na dvory a do místností soukromých objektů. Památková rezervace se přitom týká hlavně centra Holašovic, které tvoří dvaadvacet stavení v dochovaném středověkém půdorysu na prostorné návsi. První zmínky o Holašovicích jsou ze 13. století. Náves v minulosti posloužila filmařům například ke zpracování opery Prodaná nevěsta. "Na turistický ruch, který zápis do UNESCO přinesl, si zdejší lidé už zvykli," říká místostarosta Holašovic se sto třiceti obyvateli Antonín Böhm. "Nemůžeme už tak vyběhnout ven jen v teplácích a zástěře. Všude nás fotí Japonci," směje se Růžena Bauerová, dcera nejstarší obyvatelky obce. Místostarostovi Böhmovi trochu vadí, že kromě jednodenní prohlídky architektury nemohou turistům moc nabídnout. V místním informačním centru si sice návštěvník koupí pohlednice a brožury, lidé mohou zajít i do stylového hostince U Blábola, stále však chybí možnost ubytování. "Potřebovali bychom, aby u nás turisté strávili alespoň dva dní. Aby od nás jezdili třeba na výlety na kole. Plánujeme menší hotel v bývalé škole," uvažuje. Holašovice se zachovaly v plné funkčnosti. Povolení musí mít majitelé domů u každé výměny střešních tašek nebo oprav fasád. Památkáři dokonce určují barvy omítek domů na návsi. Za diktát stát platí příspěvky na opravy a rekonstrukce. "Lidé už pochopili, že třeba trojdílné okno v průčelí selského stavení není podle pravidel a vkusu," uvedl tajemník pro UNESCO Michal Beneš. Holašovice se dostaly mezi divy architektury. Navíc vesnice s barokní lidovou architekturou je na seznamu jako jediný kompletní sídelní útvar. Z vesnic UNESCO eviduje už jen obec Vlkolinec na Slovensku s dřevěnicemi a další podobnou v Maďarsku. Seznam má ještě dvě japonské a dvě indiánské vesnice u Santa Fé v USA. Unikum se snaží Holašovice zvýraznit i kulturními akcemi pro veřejnost, například pravidelným pořádáním letních selských slavností. Od 21. do 22. července se zde uskuteční první ročník Setkání slovanských kultur z celé Evropy. Zastoupeni budou například Slováci, Srbové, Rusové a další národy s folklorními soubory a lidovými řemeslníky.
Jižní Čechy
Holašovice - Vesnice asi dvacet kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic eviduje jenom za červen přes zdejší informační středisko na dva tisíce návštěvníků, většinou ze zahraničí. Loni jich přijelo jedenáct tisíc. Dochovaná vesnická architektura v takzvaném selském baroku je pro ně natolik atraktivní, že se někteří z nich snaží dostat i na dvory a do místností soukromých objektů. Památková rezervace se přitom týká hlavně centra Holašovic, které tvoří dvaadvacet stavení v dochovaném středověkém půdorysu na prostorné návsi. První zmínky o Holašovicích jsou ze 13. století. Náves v minulosti posloužila filmařům například ke zpracování opery Prodaná nevěsta. "Na turistický ruch, který zápis do UNESCO přinesl, si zdejší lidé už zvykli," říká místostarosta Holašovic se sto třiceti obyvateli Antonín Böhm. "Nemůžeme už tak vyběhnout ven jen v teplácích a zástěře. Všude nás fotí Japonci," směje se Růžena Bauerová, dcera nejstarší obyvatelky obce. Místostarostovi Böhmovi trochu vadí, že kromě jednodenní prohlídky architektury nemohou turistům moc nabídnout. V místním informačním centru si sice návštěvník koupí pohlednice a brožury, lidé mohou zajít i do stylového hostince U Blábola, stále však chybí možnost ubytování. "Potřebovali bychom, aby u nás turisté strávili alespoň dva dní. Aby od nás jezdili třeba na výlety na kole. Plánujeme menší hotel v bývalé škole," uvažuje. Holašovice se zachovaly v plné funkčnosti. Povolení musí mít majitelé domů u každé výměny střešních tašek nebo oprav fasád. Památkáři dokonce určují barvy omítek domů na návsi. Za diktát stát platí příspěvky na opravy a rekonstrukce. "Lidé už pochopili, že třeba trojdílné okno v průčelí selského stavení není podle pravidel a vkusu," uvedl tajemník pro UNESCO Michal Beneš. Holašovice se dostaly mezi divy architektury. Navíc vesnice s barokní lidovou architekturou je na seznamu jako jediný kompletní sídelní útvar. Z vesnic UNESCO eviduje už jen obec Vlkolinec na Slovensku s dřevěnicemi a další podobnou v Maďarsku. Seznam má ještě dvě japonské a dvě indiánské vesnice u Santa Fé v USA. Unikum se snaží Holašovice zvýraznit i kulturními akcemi pro veřejnost, například pravidelným pořádáním letních selských slavností. Od 21. do 22. července se zde uskuteční první ročník Setkání slovanských kultur z celé Evropy. Zastoupeni budou například Slováci, Srbové, Rusové a další národy s folklorními soubory a lidovými řemeslníky.
