„Pandžšír, který byl posledním útočištěm nepřítele, byl obsazen,“ prohlásil na tiskové konferenci mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. Slíbil, že místní obyvatelé nebudou nijak pronásledováni ani diskriminováni a že ještě během pondělí budou v Pandžšíru obnoveny dodávky elektřiny a internetové spojení.
Při dobývání podle něj nebyli zabiti žádní civilisté. „Snažili jsme se vyřešit tento problém jednáním, ale oni rozhovory odmítli, a tak jsme museli poslat naše síly do boje,“ řekl Mudžáhid.
Podle agentury Reuters odmítla opozice tvrzení Tálibánu i nyní a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. „Boje proti Tálibánu a jejich partnerům budou pokračovat,“ napsal na Facebooku představitel Národní fronty odporu, který má na starosti zahraniční vztahy.
Na sociálních sítích se nicméně objevily fotografie, na nichž bojovníci Tálibánu stojí před branami sídla guvernéra ve správním středisku provincie. „Tímto vítězstvím se země definitivně osvobodila z válečných strázní,“ uvedl v prohlášení mluvčí Tálibánu.
V posledních dnech probíhaly v údolí Pandžšír tuhé boje a úspěchy si v nich střídavě připisovaly obě strany. Tálibán už dříve ohlásil, že poslední baštu svých odpůrců dobyl, ale protistrana to vyvracela.
Vina na straně mezinárodních organizací
Vůdce opozičních sil Masúd na Twitteru napsal, že je v bezpečí, a později v téměř 19minutové nahrávce sdílené na sociálních sítích vyzval obyvatele Afghánistánu ke vzpouře proti Tálibánu. Prohlásil, že při útoku Tálibánu na Pandžšír zahynuli i někteří členové jeho vlastní rodiny, a obvinil mezinárodní společenství, že Tálibán legitimizovalo, čímž posílilo jeho vojenskou a politickou sebedůvěru.
Síly odporu jsou podle něj stále v Pandžšíru přítomné a budou pokračovat v boji. Představitel Národní fronty odporu Alí Nazárí předtím uvedl, že opoziční síly dál „drží strategické pozice“.
Jedna z nejmenších afghánských provincií Pandžšír, která se nachází severně od Kábulu, je domovem asi 150 až 200 tisíc lidí z různých etnických skupin, převážně pak Tádžiků. Malebné údolí řeky Pandžšír je vklíněno mezi horské vrcholky dosahující 3 tisíce metrů.
Současný lídr odboje Ahmad Masúd je syn legendárního vůdce afghánské opozice proti Tálibánu a předtím proti sovětské okupaci Ahmada Šáha Masúda, který zahynul v roce 2001 při atentátu spáchaném teroristickou sítí Al-Kájda.
Útok Tálibánu na Pandžšír ostře odsoudil Írán, který s Afghánistánem sdílí 900 kilometrů dlouhou hranici. Šíitský Írán se kritiky sunnitského hnutí Tálibán od jeho nástupu k moci až do pondělí zdržel. „Zprávy z Pandžšíru jsou velmi znepokojující. Rezolutně odsuzujeme tento útok,“ prohlásil na tiskové konferenci v Teheránu mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saíd Chatíbzádeh. „Vždy jsem zdůrazňoval, že tento spor musí být vyřešen prostřednictvím dialogu,“ dodal.
V narážce na Pákistán Chatíbzádeh rovněž odsoudil „jakékoli cizí vměšování do záležitostí Afghánistánu“. Afghánská vláda svržená Tálibánem opakovaně obviňovala Pákistán z podpory Tálibánu. Média v Indii, která je největším regionálním rivalem Pákistánu, v posledních dnech přinesla nepodložené zprávy o tom, že u jednoho ze zabitých bojovníků Tálibánu byl nalezen pákistánský průkaz totožnosti a že islamistům při útoku na Pandžšír pomáhaly drony pákistánské armády.
Experti v minulých dnech vyjadřovali pochybnosti, že Pandžšír vydrží Tálibánu dlouhodobě vzdorovat. Naději pro oblast představovala zima přicházející koncem října, během níž by Tálibán pravděpodobně po dobu pěti měsíců nebyl schopen vést rozsáhlou ofenzivu, což by vzbouřencům dalo čas k přeskupení svých pozic, uvedl server BBC News.
Jednání o humanitární pomoci
Vysocí představitelé hnutí Tálibán zároveň v neděli jednali s OSN o humanitární pomoci pro Afghánistán. Druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Abdul Ghaní Barádar, o němž se mluví jako o favoritovi na post šéfa nové vlády, se v Kábulu sešel s koordinátorem humanitární pomoci OSN Martinem Griffithsem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího Tálibánu Suhajla Šahína.
„Delegace OSN slíbila pokračování humanitární pomoci Afgháncům a uvedla, že bude usilovat o získání další pomoci na nadcházejícím setkání dárcovských zemí,“ napsal Šahín na Twitteru.
Dárcovská konference na pomoc Afghánistánu je svolána na 13. září do Ženevy a podle generálního tajemníka OSN Antónia Gutterese má odvrátit hrozící „humanitární katastrofu“.
Afghánistán je jednou z nejchudších zemí světa, která se letos potýká s abnormálním suchem, a situace tamních obyvatel se ještě podstatně zhoršila poté, co se po stažení zahraničních jednotek a rychlé ofenzivě dostalo v půlce srpna k moci hnutí Tálibán. Řada západních zemí totiž poté přerušila svou pomoc.
Griffiths sice ujistil, že OSN má vůli pomoc poskytnout, ale vyzval Tálibán, aby se zavázal dodržovat práva žen a menšin.
5. září 2021 |
