"Liší se zde dva postoje," poznamenal k jednání český prezident Václav Klaus.
Rusko za konflikt už dříve vinil nejvyšší polský představitel Lech Kaczinski. Podle minulých vyjádření Klause za rozpoutání války mohla naopak hlavně Gruzie, kterou jednoznačně nepodporovali ani slovenští politici.
Prezidenti se shodli, že na vývoj na Kavkaze mělo vliv dění v Kosovu. Tato jihosrbská provincie obývaná převážně Albánci letos s podporou USA jednostranně vyhlásila nezávislost. Spor v Gruzii přitom také vznikl kvůli snahám o odtrhnutí Jižní Osetie, kterou podporuje Rusko.
Po rozhovorech během prvního dne summitu všichni čtyři státníci podpořili vstup Chorvatska do Evropské unie. Slovenský prezident Ivan Gašparovič společně s Klausem v souvislosti s přijímáním dalších členů unie ale také řekli, že EU by měla být opatrnější ve výrocích o budoucím rozšiřování například o Turecko či Ukrajinu.
Maďarský prezident László Sólyom se během summitu nevyhnul problematice maďarsko-slovenských vztahů, které se ochladily po nástupu současné vládní koalice na Slovensku v roce 2006.
Budapešti se například nelíbila účast Slovenské národní strany (SNS) ve vládě. Slovensko zase svého jižního souseda kritizovalo za údajnou neochotu zabezpečit dostatečná práva slovenské národnostní menšiny v Maďarsku. Sólyom dnes vytkl předsedovi SNS Jánu Slotovi, že se urážlivě vyjadřuje o maďarské menšině na Slovensku.
Prezidenti visegrádské čtyřky, která nese název podle maďarského města Visegrád, by se měli opět sejít příští rok v polském lázeňském městě Sopoty.
