Vůdcové Hamasu přešli od terorismu k politice. Ilustrační foto.

Vůdcové Hamasu přešli od terorismu k politice. Ilustrační foto. | foto: Reuters

Hamas oblékl saka a učí se vládnout

  • 99
Palestina si užívala přicházejícího jara. Muži v lépe či hůře padnoucích oblecích většinou evropského střihu postávali na dvoře a potahovali ze silných cigaret. Palestinský parlament měl právě nezbytnou nikotinovou přestávku.

Psal se 27. březen a palestinští zákonodárci měli jediný úkol. Schválit novou vládu, kterou jim právě představil předák radikálního hnutí Hamas Ismáíl Haníja. Tedy šéf islamistické organizace, která v letech 2000 až 2004 zabila při 425 útocích přes dvě tisícovky Izraelců.

Palestinští zastupitelé, promíchaní v přátelsky diskutujících hloučcích, patřili k různým, často znepřáteleným partajím. Mnozí z nich také znají poměry v izraelských věznicích lépe než jednací řád Sněmovny, do níž byli letos zvoleni.

Výjimečnou pozornost novinářů ovšem budil Muhammad abú Tir, v pořadí druhý muž kandidátky Hamasu, jenž toho dne patrně neodtrhl ucho od mobilního telefonu.

Tento jeruzalémský Arab, jenž proslul charakteristickým rudým vousem barveným po starém zvyku henou, před několika lety z televizní obrazovky ujistil Židy, že se nemusí bát budoucí palestinské správy nad celou Svatou zemí.

"Judaismus zažil svůj zlatý věk právě pod vládou muslimů, v Andalusii," uvedl tehdy s odkazem na plodnou středověkou koexistenci Židů a muslimů na Pyrenejském poloostrově.

My říkáme raději mučedníci
Betlémský poslanec Anvar Zboun, zvolený na kandidátce Hamasu, je na otázky novinářů připraven. V elegantním obleku a vázance působí spíše jako dobře placený právník než jako prostý aktivista Hamasu. A podobně jako advokát se také vyjadřuje: ostražitě, přesně.

"My je nenazýváme sebevražednými atentáty, ale mučednickými operacemi," konstatuje s laskavým učitelským úsměvem Anvar Zboun, když se ho ptám, zda jsou teroristické útoky, ze kterých už není návratu, v souladu s učením islámu.

Pokračuje: "Jedná se jen o jeden z druhů odporu (proti státu Izrael – pozn. red.). Šlo také často o odvety za izraelské násilí. V posledních dvou letech ale islámské hnutí (Hamas) nepodniklo ani jedinou mučednickou operaci," dodává betlémský politik dobrou angličtinou.

Lze si jen těžko představit, že by se nynější poslanci Hamasu opásali výbušninou a vyhodili se do povětří (třeba) s linkovým autobusem v centru Jeruzaléma. Často vážně myšlený arabský bonmot, podle kterého Izrael bombarduje nepřátele z letadel, zatímco Palestinci svého nepřítele sebevražednými atentátníky, tedy není – aspoň zatím – aktuální.

Hnutí navíc nikdy nebylo jen hnízdem ke všemu odhodlaných atentátníků: nyní již i Evropané tuší, že Hamas provozuje řadu nemocnic a charitativních organizací, které na řadě míst nahrazují neexistující státní zařízení tohoto typu.

Palestinci, zvláště ti z chudého, konzervativního pásma Gazy, to měli na paměti patrně i letos 25. ledna, kdy hlasovali o složení parlamentu. Kandidátka sestavená Hamasem získala 74 z celkem 132 křesel.

Fatah, konkurenční hnutí stávajícího prezidenta Mahmúda Abbáse, které vládlo Palestině do lednových voleb a jež aspoň verbálně usilovalo o pokračování mírového procesu, získal pouze 45 míst.

Kolik adres má Palestina?
"Dejte se doprava, pak za roh, tam je ukazatel," naviguje mě pohledná řidička v japonském autě a amerických džínách. Ve vilové čtvrti východního, převážně Araby osídleného Jeruzaléma chodí ženy oblečeny docela jinak než v pásmu Gazy.

Přizpůsobí se řidičky Hamasu, nebo Hamas řidičkám? A bude to vůbec nutné? "Palestina nemůže být za žádných okolností čistě islámskou, uzavřenou společností," říká Mahdí Abdulhádí, šéf palestinského vědeckého ústavu PASSIA s odkazem na multikulturní charakter Svaté země.

"Islám je samozřejmou součástí palestinské identity, ale tato země nebude dalším Íránem: národní identita je u všech Palestinců silnější než náboženská," říká palestinský akademik.

V jeho pracovně samozřejmě Korán nechybí, ale z pohledu skalních islamistů tu jiné knihy – především ty západní – přebývají. Co se týká Hamasu, je však Mahdí Abdulhádí optimista: "Jsou stále umírněnější. Podobný trend nastal i v Egyptě, kde Muslimské bratrstvo již ustoupilo z radikálních pozic."

A problémy s penězi, které Západ odmítá vládě sestavené Hamasem posílat? "Ideální by bylo vytvořit dvě adresy: vládní a prezidentskou. Kabinet Hamasu by byl cosi jako vláda starostů: staral by se o vodu, rozvod elektřiny, školství, zdravotnictví," navrhuje akademik.

"Kontakt se světem by obstarával Západem přijímaný prezident Abbás," dodává šalamounsky Mahdí Abdulhádí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video