Původní obžaloba vinila Oriče i z přímé účasti na zabíjení srbských zajatců. Tu se ale nepodařilo prokázat, a tak ho soud v roce 2006 potrestal jen za nepřímý podíl na těchto zvěrstvech: Orič dostal dva roky za mřížemi za to, že o činech svých podřízených věděl, ale zavíral před nimi oči a pachatele nepotrestal.
Někdejší velitel bosensko-muslimských jednotek se odvolal a dnes ho soud osvobodil definitivně. V odůvodnění verdiktu stojí, že jednotliví pachatelé zločinů nebyli dostatečně identifikováni, a není proto jasné, zda se skutečně jednalo o Oričovy podřízené.
"Jsem samozřejmě velmi šťastný," prohlásil po skončení slyšení Orič. Nikdy prý nevěřil, že by Bosňané v Srebrenici páchali zločiny. "Lidé v totálním obklíčení jen bojují o přežití," řekl.
Srbové jsou postupem Haagu rozlíceni. Pobouřil je už mírný trest z roku 2006, další vlnu kritiky pak vyvolalo dnešní rozhodnutí. Bývalý ministr spravedlnosti Vladan Batič je označil za porážku ICTY a celého systému OSN. "Rozsudek zanechal hořkou příchuť," prohlásil exministr, podle něhož je haagský tribunál předpojatý a protisrbský. To je ostatně i názor většiny srbské veřejnosti.
"V Srebrenici se děly zločiny proti Srbům, za které někdo musí nést zodpovědnost," prohlásil zase mluvčí srbského státního zastupitelství pro válečné zločiny Bruno Vekarič. "Rozsudek nepřispěje ke smíření národů žijících v regionu."
Jeden z mála Bosňanů v Haagu
Jednačtyřicetiletý Orič, jenž byl zatčen v roce 2003, je jedním z mála Bosňanů, kteří stanuli v souvislosti s konfliktem v bývalé Jugoslávii před haagským tribunálem.
Žalobce pro něj původně požadoval osmnáctiletý trest. Orič všechna obvinění popíral. Ihned po vynesení verdiktu v roce 2006 byl propuštěn na svobodu, neboť předtím strávil ve vazbě přes tři roky.
Zločiny připisované Oričovi byly spáchány nedlouho poté, co srbské jednotky zahájily etnické čistky na východě Bosny, ale před genocidou v Srebrenici, kde bylo v červenci 1995 zavražděno nejméně sedm tisíc muslimských mužů a chlapců.
