Skončí po pětašedesáti letech i formálně korejská válka? To je jedna z podstatných otázek, která provází historický mezikorejský summit. A další, ještě významnější, hned následuje: zahájí Severní Korea slíbenou denuklerizaci?
Setkání Mun Če-ina a Kim Čong-una v pohraniční vesnici Pchanmundžom v žádném případě nebude nudnou formalitou.
Naopak, svět má po dlouhých letech znovu naději, že Korejský poloostrov přece jen přestane být ohniskem možné jaderné války.
Severní a Jižní Korea, dva státy stejného národa, jsou formálně vzato od roku 1953 nadále ve válečném stavu. Mírovou smlouvu totiž jejich představitelé nikdy nepodepsali – pouze příměří.
Zatím nejnadějněji to vypadalo v roce 2000. Tehdejší jihokorejský prezident Kim Te-džung přijel za Kim Čong-ilem, otcem nynějšího severokorejského vůdce, do Pchjongjangu a vypadalo to hodně růžově. Slibně se vyvíjející mírový proces však nakonec vyzněl doztracena a Severní Korea následně roztočila soukolí jaderného a raketového zbrojení do ještě vyšších otáček. Ještě po nástupu Kim Čong-una se zdálo, že ozbrojený konflikt je prakticky nevyhnutelný.
Následoval však dodnes ne zcela pochopený severokorejský veletoč. Tamní režim se zčistajasna začal tvářit vstřícně. Diplomatická ofenziva před zimní olympiádou, která vyústila v nečekanou účast severokorejských sportovců, s sebou přinesla řadu vstřícných gest, jejichž vrcholem je páteční společná schůzka v Pchanmundžomu.
Šanci tak zcela nečekaně dostal další stoupenec mezikorejského dialogu v prezidentském křesle v Soulu Mun Če-in.
Mun Če-in (prezident Jižní Koreje)Pětašedesátiletý Mun Če-in byl zvolen do čela země loni, po sesazení prezidentky Pak Kun-hje. Narodil se už v Jižní Koreji, ale jeho otec byl uprchlíkem ze Severu. Vystudoval právo, později se stal poslancem za Demokratickou stranu. Stejně jako pro jeho předchůdce, i pro Mun Če-ina v prezidentském úřadě se stala hlavní agendou nevyzpytatelná Severní Korea. Mun už ve volební kampani propagoval dialog s Pchjongjangem, zároveň však pokračoval ve vyvíjení tlaku na KLDR a ponechal v platnosti sankce. Snil však o nové „sluneční politice“, chtěl se stát vůdcem, který se nesmazatelně zapíše do dějin tím, že vybuduje s „příbuznými“ na Severu mírový vztah. Nyní má velkou šanci to opravdu dokázat. |
Jeho páteční setkání s mladým, ale manipulativně nesmírně zručným Kim Čong-unem provázejí velká očekávání. A nejde zdaleka třeba jen o scelení tisíců rozdělených korejských rodin.
Kim Čong-un (vůdce KLDR)Pětatřicetiletý Kim Čong-un měl o kariéru postaráno, už když se v Pchjongjangu narodil. Přišel na svět jako nejmladší syn Kim Čong-ila, všemocného vládce Severní Koreje. Jeho dědečkem byl Kim Ir-sen, zakladatel jediné komunistické dynastie na planetě. Dostalo se mu kvalitního vzdělání – studoval pod falešným jménem ve švýcarském Bernu. Mluví anglicky, francouzsky i německy. Když se vrátil domů, absolvoval vojenskou akademii. Otce v čele země nahradil v roce 2011. Během období, kdy si získával respekt, se uvedl jako milovník poprav a krutostí. Nyní už je nezpochybnitelným diktátorem. Letos však šokoval svět, když zničehonic otočil a uvedl, že je ochoten jednat o denuklerizaci své země. Jeho důvody zatím neznáme. |
Mnozí odborníci však varují, že v Pchanmundžomu – půjde-li vše dobře – se odehraje jen první krok na ještě hodně dlouhé a trnité cestě. Nikdo totiž zatím pořádně netuší, co je skutečnou příčinou severokorejské piruety a s čím Kim na jednání přijde. V tomto smyslu bude korejsko-korejská schůzka spíše jen jakýmsi předkolem chystaného summitu s Donaldem Trumpem. Mělo by však po ní být jasné, jak vážně Severní Korea myslí svoji snahu domluvit se.
Kim si vydupal pozornost světa svými jadernými testy. Soudí, že právě kvůli jeho ničivým zbraním s ním i USA musí jednat jako rovný s rovným. Zdá se být vítězem „zahřívacího“ kola. To rozhodující se však blíží. Tam by vítězi mohli být všichni, nebo také nikdo.
Trump ke schůzce se severokorejským vůdcem (04/2018)
