Obyvatelé malého britského zámořského území měli jasno dávno před referendem. Průzkumy ukazovaly jasnou podporu setrvání v EU a v samotném referendu se zde pro brexit vyslovilo jen 832 lidí. Zbylých 19 322 voličů hlasovalo pro setrvání v Unii, výsledek referenda však zvrátit nemohli (více zde).
Britská volbaTORYOVÉ: Boris premiérem být nechce PENÍZE: Sponzor brexitu přišel o stamiliony VOLIČI BREXITU: Nadávají nám do rasistů CAMERON: Prioritou je udržení celistvosti Británie POSLEDNÍ VEČEŘE: Brity pobavil český vtip RUMUNSKO: Zklamal vás brexit? Přijďte k nám SVÁRY: Brexit rozdělil britské rodiny DUBLIN: Britové žádají o irské pasy MERKELOVÁ: Nemůžete si vyzobávat třešničky CITY: Banky zvažují odchod z Londýna THE ECONOMIST: Vítězové nemají plán XENOFOBIE: Po brexitu přibývá útoků na cizince PETICE: Miliony Britů chtějí nové referendum ANALÝZA: Rozhodli senioři a imigrace KMONÍČEK: Brexit posílí pozici Německa VÝSLEDKY: Britové zvolili odchod |
Britové se těsným výsledkem vyslovili pro vystoupení z EU a situaci Gibraltaru tak nyní lze přirovnat ke zklamání Skotska. Jen převaha stoupenců EU je zde výrazně vyšší.
„Byl to šok,“ popisuje svou reakci na výsledky referenda Stuart Martez, který na Gibraltaru provozuje malou sklárnu. Byznys rozjel před 21 lety a pomohly mu k tomu i peníze z dotačního fondu EU. Brexit pro něj a jeho byznys znamená především hrozbu uzavření hranic se Španělskem.
„Teď řešíme hlavně volný pohyb lidí a zboží na hranicích. Suroviny, které nakupujeme, pochází výhradně z Evropské unie. Musí putovat napříč členskými státy, aby se k nám dostaly. Pokud budou nějaké zádrhely na hranicích se Španělskem, budeme mít problém. Stejným způsobem pak může utrpět i export našeho zboží. Nejistota tak obchází každý aspekt našeho podnikání,“ vysvětluje.
Jen pár hodin po hlasování už se o slovo přihlásilo Španělsko, které si na „skálu“ dělá nárok. Premiér Mariano Rajoy oznámil, že jeho země se bude snažit o prohloubení vztahů s Gibraltarem. Ministr zahraničí José Manuel García-Margallo sdělil, že Madrid bude usilovat o to, aby Gibraltar nebyl součástí jednání EU s Londýnem, a bude s ním chtít uzavřít dvoustrannou dohodu. Konečným cílem Španělska je po přechodné době spoluvlády znovu získat plnou kontrolu nad poloostrovem.
„Vyvěšení španělské vlajky na Gibraltaru je blíže než kdy předtím,“ uvedl sebevědomě García-Margallo. Gibraltarský první mistr Fabian Picardo však španělské územní choutky mírní. „Kdokoli si myslí, že nyní je ten správný čas navrhovat sdílenou suverenitu (...) se šeredně plete. Neměli by plýtvat slovy, časem svým ani časem Evropanů, zatímco my se snažíme řešit tento problém (výsledky referenda),“ uvedl.
Gibraltar patří Britům od roku 1713, kdy se ho Španělsko muselo vzdát v rámci utrechtské smlouvy, která uzavřela války o španělské dědictví. V letech 1967 a 2002 se na Gibraltaru konala referenda o připojení ke Španělsku, většina obyvatelstva to však odmítla. (více o vývoji vztahů Británie a Španělska v souvislosti s Gibraltarem se dočtete zde).
Nevýhodné partnerství se Španělskem
Případné sbližování se Španělskem by pro Gibraltar nebylo po ekonomické stránce příliš výhodné. Gibraltar s HDP na obyvatele ve výši 62 tisíc eur (1,68 milionu korun) patří v tomto ohledu mezi nejbohatší území na světě a ve srovnání s krizí zasaženým Španělskem je to ekonomický ráj. Jen pro srovnání – v sousední španělské provincii Cádiz je HDP na obyvatele 16 tisíc eur (asi 435 tisíc korun) a 37% nezaměstnanost.
Není proto divu, že Gibraltar hledá jiné východisko ze složité situace než svazek s Madridem. Jak však zůstat zámořským územím Velké Británie a zároveň využívat všech výhod členství v Evropské unii? Odpovědí může být model, který před mnoha lety využilo Grónsko, píše server BBC. O něm ostatně Picardo v uplynulých dnech diskutoval také se skotskou premiérkou Nicolou Sturgeonovou, která taktéž hledá cestu, jak svou zemi udržet v EU.
„Znamenalo by to, že nemusíme znovu jednat o přístupu na jednotný trh a jednoduše budeme pokračovat v tom, co máme nyní. Části Británie, které si odhlasovaly brexit, si pak dojednají jiné podmínky,“ vysvětlil Picardo.
Grónský model
Grónsko bylo od roku 1972 součástí Evropských společenství (ES), ze kterých postupem času vznikla EU. Do evropských struktur se dostalo coby součást dánského království.
Skromná populace Grónska sice v referendu odmítla vstup do ES, početnější Dánsko však s převahou odhlasovalo vstup. V obyvatelích Grónska to jen posílilo touhy po autonomii. Tu Grónsko získalo v roce 1979 a o tři roky později se Grónsko v referendu rozhodlo formující se jednotnou Evropu opustit.
V následujících letech se Grónsku podařilo vyjednat s ES smlouvu o rybolovu, podle které mohou členské státy v grónských vodách lovit regulované počty ryb. Na oplátku nyní Grónsko čerpá příspěvky od EU. V posledních letech se snaží prohloubit svou nezávislost na Dánsku, které každoročně přispívá do grónského rozpočtu částkou v přepočtu zhruba 11,8 miliardy korun.
Grónsko tedy dává Gibraltaru příklad, že při dobré vůli Velké Británie může v otázkách Evropské unie fungovat relativně nezávisle. Otázkou však zůstává, jak bude do možného vyjednávání podmínek setrvání Gibraltaru v EU zasahovat Španělsko.
Výsledky britského referenda o vystoupení z EU byly zveřejněny 24. června: