Stanice CNN libertariánům přidává víc vysílacího času. List Chicago Tribune napsal už teď, že by měli mít místo v prezidentských debatách, kde se počítá jen s Clintonovou a Trumpem. Už mají dokonce prominentního dezertéra, který přeběhl do jejich zákopu: je to republikánský kongresman Scott Rigell.
A rozběhly se fámy, že „už brzy“ podpoří jejich kandidáta Garyho Johnsona republikánské těžké váhy George Bush otec i syn, Mitt Romney či John McCain, jimž se nechce jet jedním kočárem s Trumpem. Na sto jedna procent to neudělají, ale už to, že se o tom píše, ukazuje, že se děje něco neobvyklého.
Gary JohnsonTřiašedesátiletý Johnson začal od nuly a jako podnikatel vytvořil firmu v hodnotě desítek milionů dolarů. Byl dvakrát republikánským guvernérem Nového Mexika. Nyní kandiduje za Libertariánskou stranu. Pro velkou část dnešních Spojených států vypadá jako ideální kandidát: chce nízké daně, sociálně je liberál, nechce vojenské intervence v cizině. Kromě toho běhá ultramaratony a dělá triatlon, vylezl na nejvyšší hory všech světadílů včetně Mount Everestu, žije už roky s přítelkyní a občas kouří marihuanu. Slíbil však, že jako prezident by to nedělal. |
V politickém chaosu letošních voleb, kdy dvě hlavní strany dodaly Američanům na výběr dva kandidáty, které lidé víc nechtějí než chtějí, našel zlatou žílu kandidát americké Libertariánské strany. Ve dvou srpnových průzkumech získal 12 procent.
Aby se na podzim dostal do televizních debat, potřebuje už jen tři procenta. Tím se přehoupne přes laťku a má účast jistou.
Jmenuje se Gary Johnson a není to žádný excentrik, stejně jako libertariáni nejsou žádná společnost hospodských recesistů. Johnson byl za republikány dvakrát guvernérem Nového Mexika. Jeho viceprezident William Weld je bývalý dvojnásobný republikánský guvernér Massachusetts.
Libertariáni jsou, zjednodušeně řečeno, stranou usilující o volný obchod bez zbytečných omezení, chtějí osekat co nejvíc státní aparát, nechtějí zasahovat předpisy do života lidí a vydávat se do válečných tažení v cizině, pokud nejsou USA přímo ohroženy. Dalo by se říct, že ekonomicky jsou konzervativní a v sociálních tématech naopak liberální.
To, jak vyskočili v průzkumech, odráží bídu letošní kampaně. Kdyby byli voliči spokojení, po libertariánech by nebylo vidu ani slechu. Při minulých volbách získali necelé procento hlasů. To je v USA úděl malých, protože všechno shrábnou republikáni a demokraté.
Média i volební průzkumy mě ignorují, stěžuje si Johnson
Někdy ale ne. Pokud by šli libertariáni do debat, bylo by to poprvé od roku 1992, kdy se v nich objevil někdo třetí. Tehdy to byl ušatý miliardář Ross Perot. Zafungoval jako křídlatá střela, neboť ve volbách mu dalo hlas devatenáct procent voličů.
Kdo může do debatPodle pravidel Komise pro prezidentské debaty je do nich pozván ten kandidát, jenž má v září před začátkem debat (první bude 26. září) patnáct a více procent v celostátních průzkumech veřejného mínění. Protože v USA jsou publikovány desítky průzkumů s volebními preferencemi, Komise dopředu oznámí pět, které podle ní budou směrodatné. U každého z nich budou zprůměrovány výsledky, jichž kandidát dosáhl v poslední době. Které agentury pro výzkum veřejného mínění budou do pětice zařazeny, rozhodne komise na základě kvality jejich metodologie, obecné pověsti a frekvence pořizování průzkumů. Komise je v poslední době silně kritizována, že i když se tváří nezávisle, její pravidla víceméně zajišťují, aby se do debat nedostal nikdo kromě zástupce obou hlavních stran. |
Hlavně proto, že díky debatám ho Američané viděli a slyšeli. Zjednodušené staré pověsti americké praví, že Perot odvedl voliče hlavně Georgi Bushovi, čímž přihrál Bílý dům Billu Clintonovi. Ale tak jednoduché to nebylo, protože analýzy ukazují, že naopak okouzlil hlavně ty, kteří by jinak volili spíše Clintona.
Podobně i nyní není zrovna jasno, komu by Johnson předal klíče k Oválné pracovně. První varianta je neutrální. Protože Johnson vypadá jako kříženec republikána i demokrata, nula od nuly pojde. Druhá varianta by měla strašit demokraty.
Podle průzkumů by Johnsona volili mladí lidé a ženy, tedy ti, kteří tíhnou ke Clintonové. A třetí varianta by měla být strašákem pro Trumpa. Johnson se stane ostrovem, kam utečou všichni republikáni, kteří nechtějí volit Trumpa, ale také by si usekli prst, kdyby hodili protestní hlas pro Hillary.
Aby USA věděly, která varianta je správná, potřebuje Johnson mít patnáct procent. Nyní si však stěžuje, že agentury pro výzkum mínění i média pojímají volby jako souboj Clintonová - Trump a do průzkumů ho nedávají. A pokud ano, pak až v druhé otázce. „Kdyby pochopili, že věci jsou letos jinak, měl bych už dvacet procent,“ řekl Johnson.
Je tak obětí volební Hlavy 22: aby si experti všimli, že existuje, potřebuje vyšší čísla, která však získá, až si ho experti všimnou.
Komu byste v amerických prezidentských volbách dali svůj hlas?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 17. srpna 2016. Anketa je uzavřena.
