V prvních šesti měsících letošního roku vzrostl počet nových žádostí o azyl o 16 procent ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce, píše deník Le Figaro. Zatímco loni v této době o azyl ve Francii požádalo necelých 53 tisíc lidí, letos jich bylo přes 61 tisíc.
Deník se odkazuje na data francouzského imigračního úřadu Ofpra (Office français de protection des réfugiés et apatrides) a dodává, že spolu se znovu prověřovanými žádostmi překročil jejich celkový počet 67 tisíc.
Salvini vrací úder Macronovi za moralizování o migrantech. Je to tlučhuba, říká |
Poukazuje také na to, že loňský rok byl v tomto ohledu pro zemi galského kohouta rekordní na rozdíl od sousedního Německa, kde počty žádostí o azyl každým rokem klesají a loni se tam přihlásilo zhruba 186 tisíc nových žadatelů, napsala v lednu stanice Deutsche Welle s odkazem na ministerstvo vnitra.
Do Paříže naproti tomu loni dorazilo celkem 100 tisíc žádostí a dalších dvacet tisíc přišlo od lidí, kteří se ve Francii v rámci dublinského systému museli přihlásit znovu poté, co je odmítli v jiných zemích EU. Rekordní byl i ve srovnání s exponovaným rokem 2015, kdy na úřad podle deníku Le Parisien doputovalo zhruba 80 tisíc žádostí. Letošní rok by však ten loňský mohl při současném tempu ještě překonat, upozorňuje Le Figaro.
Loni uspěla třetina žadatelů
Zatímco ještě v roce 2015 o francouzský azyl žádali nejvíce Súdánci, Syřané a Kosované, o rok později už se na druhé místo dostali Afghánci a na třetí Haiťané. Loni podle oficiálních vládních čísel začali vést Albánci. Nyní jsou na prvním místě migranti a uprchlíci z Afghánistánu, kteří si podali necelých šest tisíc nových žádostí.
Na druhém místě pak jsou Albánci v závěsu s Guinejci. Meziročně ovšem zájem o život ve Francii vzrostl nejvíce mezi Gruzíny, a to o 306 procent. Za sledované období si lidé původem z Gruzie podali přes 2 300 žádostí a čím dál vyšší migraci z této země letos podle stanice Deutsche Welle registrují i v Německu.
Paříž však podle přehledu Evropské komise považuje Gruzii za bezpečnou zemi a žadatelé tak příliš velké šance na získání azylu nemají. Stejně jako Albánci, kteří jsou na druhém místě žebříčku i přesto, že se už díky dohodám francouzské a albánské vlády podařilo počet migrantů z Albánie snížit.
Le Parisien pak upozorňuje, že ze všech žadatelů dostane razítko s nápisem „schváleno“ jen minimum. Z 80 tisíc žádostí v roce 2015 jich úřady schválily 19,5 tisíce, o rok později o sedm tisíc víc. Loni pak ze sta tisíc žadatelů uspěla jen třetina.
Francie začala loni vůči migrantům přitvrzovat a v dubnu schválila přísný imigrační zákon, který měl vyřizování žádostí o azyl zrychlit a zefektivnit. Zákon například zkracuje lhůty pro podání žádosti a za nelegální překročení francouzských hranic ukládá až rok ve vězení a vysoké pokuty.
Úřad Ofpra tak současné vysoké počty nových žadatelů o azyl vysvětluje „druhotným pohybem lidí, jejichž žádosti byly odmítnuty jinde v Evropě“ i tím, že některé francouzské prefektury dodaly údaje o žádostech migrantů se zpožděním.
Rok vězení za překročení hranic. Francie schválila přísný imigrační zákon |
Francouzská opozice však varuje, že je snaha vlády „promarněnou šancí“ a není o nic efektivnější než předchozí legislativa. „Poptávka se víc a víc vzdaluje od válečných zón směrem k čistě ekonomické migraci,“ říká například republikán Éric Ciotti. Nastavený systém označuje za promarněnou šanci a poznamenává, že „nikdy nebyla migrace, ať už legální nebo nelegální, tak silná jako teď“.
„Polovinu žadatelů tvoří odmítnutí migranti, kteří i nadále zůstávají ve Francii. Kvůli naivitě našich postupů je jejich vyhošťování neúčinné v téměř jakékoliv podobě,“ dodal Ciotti. Senátor za republikány François-Noël Buffet pak podotýká, že bez ohledu na nastavené lhůty nebude vracení migrantů fungovat, pokud je nebudou jejich rodné země přijímat zpět.
Uprchlíci na hranicích Itálie a Francie přidělávají práci horské službě:
2. ledna 2018 |
