Ministerstvo vnitra posílilo ostrahu některých objektů. Kromě ambasád, ministerstev a vrcholných státních úřadů se to týká také strategických energetických podniků, chemických továren, přehrad a letišť s mezinárodním provozem.
"V současné době vytipováváme další objekty a připravujeme způsoby, jak je chránit," říká mluvčí policie Ivana Zelenáková.
|
DÁLE ČTĚTE |
Policejní kordony hlídají vládní budovy, přísná opatření jsou na letištích, armáda je v pohotovosti. Evropské země přijaly v těchto dnech nebývalá opatření. Britská tornáda měla sestřelovat útočící sovětské bombardéry. Nyní mají za úkol poslat k zemi každé podezřelé letadlo, které by proniklo až k Londýnu. Je to jeden z mnoha částí vlny bezpečnostních akcí, která se valí Evropou.
Také ve Francii je v trvalé pohotovosti desítka stíhaček, i když lety nad Paříží jsou na rozdíl od Londýna (a Bruselu) zatím povoleny. Je jich však údajně jen velmi málo.
Parašutisté a ženisté jsou už od středy nasazeni k ochraně bezpečnosti v Paříži. Úřady již nasadily do akce odminovací skupiny, které odtáhly podezřelá vozidla od britského a amerického velvyslanectví.
Atmosféru ohrožení lze cítit všude: kolem vládních budov Londýna, u pařížských škol a nádraží, při věžácích ve Frankfurtu. Tam všude a také v pařížském metru, v tunelu do Británie či v přístavech u průlivu La Manche byly rozmístěny posílené policejní hlídky. Počet policistů na pařížských nádražích a letištích byl ztrojnásoben, na celkem 1300 mužů byla posílena jízdní policie ve městě.
Také policie v Bruselu "mobilizovala". Nevládne už takové napětí jako první hodiny po atentátu a také provoz okolo sídla NATO, které bylo v úterý uzavřeno, se uvolnil. Policejní přítomnost okolo veřejných budov je však výraznější než jindy. Zvláště velká pozornost se věnuje ochraně amerických misí.
Belgie stejně jako Česká republika a další země posílily ostrahu kolem jaderných zařízení. Dopad atentátů je cítit až na vzdáleném Balkáně: všechna vojska NATO zde byla uvedena do zvýšené pohotovosti.
V ulicích evropských velkoměst jsou více než kdy jindy vidět policejní i vojenské uniformy. V řadě zemí probíhají už od úterka nebo od středy zvláštní bezpečnostní operace: Cobra se nazývají v Británii, plán Vigipirate to je ve Francii a Bravo v Itálii.
Vedle policie bývají do nich nejednou nasazovány i vojenské jednotky. Jen v Německu se vede spor o to, zda by měl být schválen nový zákon, který povolí nasazení armády i při ochraně vnitřní bezpečnosti.
Nejvíce je nový pocit nebezpečí viditelný na letištích. Na londýnském Heathrow se musí cestující nechat kontrolovat (i se zavazadly) i při přestupu na další let. Frankfurtské letiště odmítlo oznámit nová bezpečnostní opatření: jen vyzvalo cestující, aby přijížděli aspoň dvě hodiny před odletem.
Na důkladnou kontrolu je třeba čas. To si uvědomují i v Bruselu: vyzývají cestující, aby přišli včas k odbavení. Terčem zájmu jsou nyní příruční zavazadla, s jejichž pomocí atentátníci v Americe zřejmě propašovali do letadel své nože.
Už o víkendu se sejde jednání ministrů dopravy EU. Mimo jiné mají jednat o posílení letecké bezpečnosti: o povinném zavedení neprůstřelných dveří do pilotní kabiny či o systémech, které piloty neprodyšně oddělí od zbytku letadla. Ministři mají projednat i zavedení dodatečných, přísnějších kontrol zavazadel.
Jednání mělo být původně neformální, podle komisařky pro dopravu Loyoly de Palacio se to však může změnit, aby ministři mohli přijmout praktická rozhodnutí.
Mezitím počítají hotely své ztráty: nepřicházejí turisté z druhé strany oceánu, vydělat lze jen na těch, kdo čekají na své letadlo a nemají jiný domov než hotel.
Hůře jsou na tom snad už jen stadiony: rušení zápasů UEFA, které nemusí být jen projevem soustrasti, ale i odrazem bezpečnostních obav, je bude stát velmi draho.
Země zažívá mimořádná opatření
Největší bezpečnostní akce od dob války v Perském zálivu probíhá v těchto dnech na území republiky. Tehdy byl ovšem jasný cíl a možné zdroje nebezpečí. To dnes jasné není. Po celé zemi tak policie zvýšila ostrahu u státních úřadů, energetických podniků nebo chemiček. Vytipovává si však i další objekty, u kterých by měla být zvýšena bezpečnost: konkrétní mosty, tunely či vodní nádrže.
"V tuto chvíli se v Praze hlídá například Úřad vlády, Parlament a ministerstvo zahraničních věci. Policisté hlídkují na letišti a kolem strategických energetických objektů," říká policejní mluvčí Ivana Zelenáková. Posílené hlídky jsou také na Pražském hradě, strážníci častěji kontrolují prostory metra.
V Brně monitoruje policie všechny důležité objekty. "Jedná se o plynárnu, elektrárnu, vodárny - to jsou jen příklady," řekl policejní mluvčí Zdenek Lubas. Zvýšená ochrana se týká také Ústavního soudu.
Ne všude jsou však opatření stejná. Například v Liberci panují přísnější opatření jen kolem židovské synagogy. Jedinou budovou na severní Moravě, kterou v souvislosti s úterními útoky teroristů střeží policie, je letiště v Mošnově. Na hranicích s Polskem a Slovenskem nejsou žádná speciální opatření, pouze se zevrubně kontrolují doklady.
Na Pardubicku zavedla většina strategických podniků a některé vojenské objekty zvláštní bezpečnostní opatření již ve středu. "V ulicích však není více policistů než obvykle a nepodílíme se ani na hlídání nějakých objektů," řekla mluvčí pardubické policie Hana Fojtíková.
Podle odhadů se do akce zapojily stovky policistů. Občané by měli počítat s tím, že mohou být na ulicích častěji kontrolováni. "Kromě pořádkové policie se do zvláštních opatření zapojily i dopravní, cizinecké, pohraniční ale i operativní složky policie, jako například kriminální police," řekla mluvčí Zelenáková.
Podle šéfa resortu Stanislava Grosse policie disponuje dostatečnými silami, aby opatření zavedla. "Bude to ale velmi drahé," dodává Gross. Policie musí ve velkém proplácet přesčasy a noční služby.
Na "plné obrátky" pracují také specialisté na boj s terorismem útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Zatím se však neobjevila informace, že by některá z osob, podezřelých z napojení na teroristické organizace, aktivizovala nebo by hrozil útok v zemi.
"Není jediný zpravodajský poznatek o tom, že by mohlo dojít v následujících dnech k něčemu obdobnému, k čemu došlo ve Spojených státech... Ale k této větě 'A' musí okamžitě přijít věta 'B', která říká: v žádném případě nás to však neopravňuje k tomu, abychom polevili ve zvýšené ostražitosti," řekl předseda sněmovní komise pro kontrolu Vojenského obranného zpravodajství Jan Vidím (ODS).
"Pokud se zpravodajským službám nepodaří dostat své lidi mezi teroristické organizace, je skoro nemožné takové útoky předvídat. Pomocí odposlechů to nezjistíte. A infiltrace teroristů je krajně obtížná," řekl šéf rozvědky František Bublan.
