Evropská unie se přiblížila ke společné obraně

K o l í n n a d R ý n e m (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Za zajišťování vlastní bezpečnosti ještě ponesou odpovědnost jednotliví členové EU. Ale o pořádek a bezpečnost v jejich okolí se má napříště postarat Evropská unie. Rozhodlo o tom její vrcholné setkání, které začalo včera v německém Kolíně nad Rýnem. "Jsou vytvořeny podmínky pro to, aby se unie mohla napříště silněji angažovat při předcházení konfliktům a při zajišťování míru," řekl německý státní ministr pro evropské záležitosti Günter Verheugen po prvním jednání summitu. Znamená to, že nyní bude i Brusel moci vyslat podobnou vojenskou misi, jaká nyní působí pod velením NATO v Bosně.

Unie bude moci hrozit nasazením svých vojáků, aby zabránila vypuknutí války ve svém sousedství. Zatím to neznamená, že bude s to vést podobnou operaci, jakou nyní provádí NATO v Kosovu.
"Nejde o kolektivní obranu," ujistil Verheugen unii, v níž jsou kromě jedenácti členů vojenských aliancí i čtyři neutrální státy. Schválením principu společné obrany by unie převzala roli obranného seskupení, což by porušilo neutralitu Irů, Švédů, Finů i Rakušanů. Unie by navíc "zasahovala" do kompetencí, které již plní NATO. Proto se chce zatím omezit na předcházení konfliktům mimo unii.
Německý politik potvrdil, že do konce roku 2000 má být do rámce unie vtažena Západoevropská unie, vojenský spolek deseti zemí Západu, vytvořený v roce 1948 po komunistickém uchvácení moci v Československu. Závazek kolektivní pomoci je sice v tomto sdružení formulován ještě přísněji než v NATO, ale na neutrální státy se nebude vztahovat. Navíc na rozdíl od NATO nebude mít nikdo povinnost stavět pod velení unie trvale své bojové jednotky.
Posílení vojenské úlohy bylo spolu se schválením nových forem spolupráce s Ruskem jedním z kroků, jimiž přítomní evropští státníci vyplňovali chvíle čekání na výsledky jednání s Jugoslávií. Jejich pozornost se upírala na to, zda využije Miloševič poslední šance na dohodu se Západem a ukončí válku o Kosovo.
Za hodiny netrpělivého čekání si evropští státníci ze svého pracovního programu odškrtli kromě společné bezpečnosti i další body, zejména vytvoření nové strategie pro spolupráci s Ruskem, které hrálo v krizi kolem Kosova význačnou roli. Moskva má dostat od unie další pomoc pro politickou i hospodářskou výstavbu své země. Účinnost spolupráce mají prověřovat pravidelná setkání předáků Ruska a unie.
Pro plnění nových bezpečnostních úloh si unie vytvoří potřebné vojenské kapacity i struktury, aby se mohla opírat o "podporu důvěryhodných vojenských sil", jak uvádí její deklarace ke společné bezpečnostní politice. Evropské státy se proto pokusí o spojení svých slabých zbrojních firem, které zatím jen těžce čelí americké konkurenci. Spojením výrobních kapacit chce Evropa odstranit zaostávání v oblasti technického vybavení pro rychlou přepravu vojsk, pro velení i spoje.
V rámci unie také vzniknou nové orgány pro řízení jejích vojenských aktivit.
Schválený návrh, který kromě společných schůzí ministrů obrany a zahraničí počítá s obrannou radou unie a s vojenským výborem, prozrazuje inspirační zdroj, jímž byla struktura NATO.