Na seznamu, který EU v pátek ráno zveřejnila ve svém věstníku, je dále například místopředseda ruské Státní dumy Igor Lebeděv, podnikatel Sergej Čemezov, který stojí v čele obří ruské strojírenské a zbrojní firmy, či předák proruských separatistů Vladimir Kononov.
„Nikdy jsem necítil takovou solidaritu,“ ocenil sankce ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Cítím se jako člen evropské rodiny,“ dodal podle agentury Reuters.
Krize na UkrajiněPŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní POLITOLOG: Putin chce nyní Ukrajinu rozložit vnitřně SIKORSKI: Válku v Evropě nezačneme TANKY: Záběry z Donbasu usvědčují Rusko BARROSO: Putin hrozil obsazením Kyjeva ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko NOVORUSKO: Putin uvažuje o novém státu MINSK: Putin a Porošenko usedli k jednacímu stolu FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy nahradili Ukrajinci |
Sankce, na nichž se země EU shodly v pondělí, cílí zejména na ruský ropný průmysl. Státním firmám, jako je Rosněfť, Transněfť či Gazprom Něfť, ztíží přístup na evropské finanční trhy. Sankce se zatím netýkají samotného Gazpromu ani ruského plynárenského průmyslu (více čtěte zde). EU také omezí export některých technologií a zboží do Ruska.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že sankce EU působí ve světle mírového plánu zvláštně a naruší mírový proces na Ukrajině. Obdobně se v pátek vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Putin také dodal, že Moskva zvažuje odvetná opatření, ovšem jen „pokud budou pro Rusko výhodná“.
Podle předsedy Státní dumy Sergeje Naryškina je ukrajinská krize pro Západ jen záminkou k potrestání Ruska. „Říká se, že kdyby nebylo výstřelů v Sarajevu, stejně by se našly jiné záminky a důvody k rozpoutání první světové války - a to se shoduje s dneškem,“ prohlásil Naryškin na schůzi s ruskými historiky.
Unie má do konce září podrobně zhodnotit vývoj na východě Ukrajiny a zvážit případné zmírnění sankcí, uvedl ve čtvrtek stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. EU posoudí zejména to, jak obě strany dodržují smluvené příměří.
Protiruská opatření v pátek vyhlásily i Spojené státy. Podle agentury Reuters se týkají ropného a zbrojního průmyslu a šesti velkých ruských bank, mezi nimiž je i Sberbank. Americké společnosti ani jednotlivci bance Sberbank nesmějí poskytovat úvěry s delší než 30denní splatností. Dosavadní americké restrikce se vztahovaly na pětici bank bez Sberbank, přičemž tyto banky narážely na omezení u úvěrů s dobou splatnosti delší než 90 dní.
Sankce namířené proti ropnému odvětví mají zasáhnout aktivity Gazpromu, Gazpromu Něfť, Lukoilu, Surgutněftěgazu a Rosněfťu. USA také zakázaly vývoz jakýchkoli zařízení, která by ruským ropným společnostem jako jsou Gazprom či Lukoil mohla sloužit při vyhledávání dalších zdrojů ropy, zejména v Arktidě.
Výměna zajatců pokračuje
Jednou z podmínek, na kterých se zástupci Kyjeva i separatistů před týdnem dohodli v Minsku, je i výměna zajatců. Podle Porošenka si jich armáda se separatisty v noci na pátek vyměnila dalších několik desítek.
„Ze zajetí povstalců bylo včera osvobozeno 21 a právě nyní (dalších) 36 ukrajinských vojáků,“ citovala v pátek ráno Porošenka agentura Interfax. „Příměří nám umožňuje osvobodit naše chlapce, posílit armádu a vybudovat silnou obranu, abychom uhájili naše města a vsi,“ dodal prezident. Ukrajinci podle agentury AP propustili 31 separatistů.
Od vyhlášení příměří bylo ze zajetí propuštěno asi 700 příslušníků vládních sil. Odhady počtu zbývajících zajatců se liší. Rebelové dříve slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků výměnou za 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. Podle ukrajinského generála Volodymyra Rubana rebelové drží v zajetí stále více než tisícovku ukrajinských vojáků.
