Americké úřady vyžadují data o pasažérech na palubách letadel směřujících do USA pro potřeby boje proti terorismu.
Dohodu, které dosáhli komisař pro vnitro a justici Franco Frattini, německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble a americký ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff, má v pátek schvalovat 27 členských států Evropské unie.
Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů mají v budoucnu vyšetřovatelé teroristických aktivit dostávat jen 19 údajů na jednoho pasažéra, zatímco dosud šlo o 34 položek.
Oproti dosavadní praxi se například nebude hlásit to, že cestující nenastoupil na let, který si předem zarezervoval. Zveřejňována nemá být ani skutečnost, že si příslušný cestující zakoupil letenku až na poslední chvíli na letišti.
Další omezení se mají týkat citlivých údajů, jako jsou náboženské vyznání nebo politické názory cestujících, odvozených například na základě toho, jaké si objednali jídlo či zda platili odborářskou kreditní kartou.
Doba uchování dat se prodlouží
Prodloužit se má naopak doba, po kterou budou americké úřady získané údaje uchovávat. Takzvaná aktivní data budou smět uložit na sedm let namísto dosavadního 3,5 roku. Takzvaná "spící data" mohou vymazat až po dalších osmi letech.
Pokud návrh sedmadvacítka členských států schválí, vstoupí dohoda v platnost v srpnu.
Komisař Frattini je údajně s ujednáním spokojen. "Kriticky se k němu vyjadřují poslanci Evropského parlamentu z liberální frakce," řekla liberální europoslankyně Sophie in 't Veldová. Podle ní totiž není dostatečně jasné, k jakým účelům budou data využívána. Kritizovala rovněž předpokládanou délku jejich ukládání.
Letecké společnosti musejí poskytovat americkým úřadům data o pasažérech směřujících do Spojených států podle prozatímní dohody uzavřené po teroristických útocích na USA z 11. září 2001.
