Parlament zaujme postoj ke kritické zprávě o Maďarsku od europoslankyně Judith Sargentiniové, která zastupuje nizozemské Zelené. Zprávu již v červnu schválil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.
„Fakta nelžou. Nemohu dojít k jinému závěru než je ten, že (v Maďarsku) existuje riziko vážného a systematického porušování evropských hodnot, které všichni sdílíme,“ citoval Sargentiniovou server listu The Guardian.
Vývoj v Maďarsku vyvolává podle zprávy obavy o nezávislost soudů, svobodu projevu i ochranu menšin. Dokument též vyjadřuje znepokojení nad přístupem Budapešti k nevládním organizacím a migrantům. Upozorňuje i na podezření na machinace s penězi z EU.
„V roce 2017 úřad OLAF zjistil „závažné nesrovnalosti“ a „střety zájmů“ při prošetřování 35 veřejných zakázek na pouliční osvětlení přidělených společnosti, kterou v té době vedl zeť předsedy vlády,“ stojí ve zprávě.
Vzdorný Orbán
Parlament bude o zprávě jednat v úterý. Premiér Orbán má před poslanci ve Štrasburku osobně vystoupit. Očekává se, že jeho projev bude vzdorovitý. Orbán dlouhodobě tvrdí, že EU překračuje své pravomoci a že se snaží dotlačit Budapešť ke změně odmítavého postoje k imigraci.
Výsledek hlasování je podle pozorovatelů nejistý. Orbán zřejmě jako dříve najde zastání u většiny poslanců středo-pravicové Evropské lidové strany, která je největší frakcí v parlamentu. Její součástí je i Orbánova strana Fidesz. Orbána nejspíš nepotopí ani třetí největší frakce Skupina Evropských konzervativců a reformistů.
K zahájení řízení proti Maďarsku je třeba dvoutřetinová většina poslanců. Pokud se najde, problém se postoupí Radě EU, která sdružuje ministry členských států. Na konci celého procesu může Budapešť přijít o hlasovací práva v Radě EU. Tento postih je však nepravděpodobný, protože vyžaduje souhlas všech zbývajících členských zemí.
Řízení o právním státu čelí od loňska Polsko. Maďarsko však deklarovalo, že jej nedovolí ztrestat. Lze proto očekávat, že Varšava Budapešti podporu oplatí, uvedl web televize France 24.
„Nesmysl od A do Z“
Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský zprávu Sargentiniové strhal. Pozornost, která se jí věnuje, podle něj svědčí o snaze zdiskreditovat Maďarsko za každou cenu.
„Budu hlasovat proti jakémukoliv postihu Maďarska. Zprávu kolegyně Sargetiny považuji v podstatě od A do Z za nesmysl. Pro žádný stát není zásadním ohrožením demokracie, když v zemi není stoprocentní genderová rovnost, rodina je stále definovaná jako máma-táta-děti a stát přímo nedotuje antikoncepci a potraty,“ uvedl pro iDNES.cz.
Za Orbána se postaví i europoslanci ODS. „Nepodpoříme žádné výzvy k uvalení sankcí na Maďarsko ani na Polsko. Státy V4 musí držet pohromadě a nenechat se podobnými útoky rozdělit. Střední Evropa nemůže byt trestána za odlišné názory, například v otázce migrační politiky,“ sdělil Jan Zahradil.
Orbán může počítat i s hlasem europoslance ČSSD Jana Kellera: „Při minulých hlasováních ohledně Maďarska jsem se snažil respektovat stanovisko frakce, jejímž jsem členem. Nyní je to proti Maďarsku vyhroceno takovým způsobem, že podporu navrhovaných sankcí již považuji za přímý útok proti solidaritě zemí V4. Protože je pro mne osobně solidarita jednou z nejvyšších hodnot, budu hlasovat proti sankcím vůči Maďarsku.“
Orbána podrží i europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček: „Řízení proti maďarské vládě považuji za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí této země. To nikterak neznamená, že bych s kritizovanými kroky maďarské vlády souhlasil. Podobně jako v případě proběhlé diskuse ve věci řízení proti Polsku nebudu podobný krok, navrhovaný Evropskou komisí, podporovat.“
Europoslanec Jaromír Štětina z TOP 09 naopak návrh řízení proti Budapešti schválí: „Sleduji Orbánovu domácí politiku, jeho zavádějící protiimigrační a anti Bruselské kampaně i nové legislativní návrhy. Nelze zavírat oči před legislativou, která je v rozporu s lidskými právy a jde proti zásadám, jako jsou právní stát či nezávislost soudnictví. Považuji za správné, že se Evropský parlament brání před takovým vývojem kdekoli v Evropě. Populismus Orbána otravuje celou atmosféru střední Evropy a má přímé následky i v Česku.“
