Pozornost odborníků i veřejnosti byla na Brusel v závěru minulého týdne upřená hlavně kvůli očekávanému rozhodnutí o udělení kandidátského statusu na členství v EU Ukrajině a Moldavsku. Česká republika byla v posledních týdnech velmi hlasitým zastáncem otevření cesty ke členství v EU pro Ukrajinu i další země, ale ještě minulý týden nebylo jisté, jestli třeba Francie, Dánsko či Nizozemsko nebudou mít výhrady a nebudou vyžadovat jeho odklad.
V posledních dnech před summitem však postupně Ukrajina i Moldavsko získávaly lídry unijních států na svoji stranu a pozitivní rozhodnutí tak bylo v době jejich setkání v Bruselu již prakticky jisté. Třetímu zájemci, Gruzii, byl status nakonec pouze přislíben. Dostane ho poté, co splní podmínky v oblastech, kde nyní zaostává.
Zatímco Ukrajina a Moldavsko mají první důvod oslavovat, setkání lídrů EU se státy západního Balkánu v první den summitu zanechalo spíše zklamání. Na rozdíl od zemí východní Evropy byla západnímu Balkánu přislíbena možnost budoucího členství v EU již téměř před dvěma dekádami, v současnosti status kandidáta mají čtyři balkánské země (Černá Hora, Srbsko, Severní Makedonie a Albánie).
Celý proces však poslední roky stagnuje – na jedné straně kvůli nedostatku reformních snah v kandidátských zemích, na straně druhé i kvůli neochotě zemí EU přijímat nové členy. Hlavním zdrojem frustrací je momentálně blokování otevření přístupových vyjednávání ze Severní Makedonií ze strany Bulharska.
Podivné hádky o dějinách a identitě
Severní Makedonie prokázala ze všech balkánských zemí zatím největší odhodlání v oblasti reforem i vyřešení konfliktů se svými sousedy. V roce 2018 si země dokonce změnila jméno, aby vyhověla požadavkům Řecka, které ji kvůli historickým sporům ohledně názvu celých deset let blokovalo v integraci do EU i NATO.
Nyní Severní Makedonie narazila na odpor v sousedním Bulharsku, které mimo jiné odmítá uznat existenci makedonského národa a makedonského jazyka. Ačkoli jde o neoprávněné požadavky, které v přístupovém procesu nemají mít žádné místo, není EU schopna situaci řešit kvůli nutnosti schválení zahájení vyjednávání jednomyslně všemi členskými státy.
Do posledního okamžiku na summitu minulý týden panovala naděje, že Francie jako země předsedající EU a vlivný evropský stát dokáže Bulharsko přesvědčit. Nakonec k žádnému průlomu nedošlo.
Jana Juzová Jana Juzová je výzkumnou pracovnicí Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. V současnosti pracuje jako výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a v současnosti spolupracuje také s think-tankem German Marshall Fund of the United States. Vystudovala Mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě v Brně a během studia pobývala také na univerzitě v Bologni a na univerzitě v Prištině. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na západní Balkán, politiku rozšiřování EU, evropeizaci a demokratizaci regionu a dále Visegrádskou spolupráci a vztahy mezi V4 a západním Balkánem. |
Kromě premiéra Severní Makedonie odjížděli z Bruselu se zklamáním i představitelé Bosny a Hercegoviny a Kosova. Obě země za zbytkem regionu zaostávají a na svůj kandidátský status teprve čekají.
Bosna a Hercegovina se potýká s vlastními vnitřními problémy a separatistickými tendencemi jednoho z regionů, Republiky srbské, zatímco Kosovo jako samostatný stát neuznává Srbsko ani pěti dalších členských států EU. Přesto obě země usilují o sblížení s Evropskou unií aspoň v takové míře, jaká je pro ně aktuálně dosažitelná.
Bosna a Hercegovina podala přihlášku o členství v roce 2016 a stále na udělení statusu kandidáta čeká. Pro Kosovo je hlavním cílem zrušení vízové povinnosti ze strany EU na krátkodobé pobyty kosovských občanů. Té už se zbavily všechny ostatní západobalkánské země i Ukrajina, Moldavsko a Gruzie, a Evropská komise doporučila to stejné pro Kosovo v roce 2018.
Navzdory tomuto doporučení, výzvám Evropského parlamentu i splnění dodatečných podmínek ze stany Kosova lídři zemí EU s rozhodnutím dál otálejí.
V otázce procesu rozšiřování EU tak setkání hlav států EU v Bruselu přineslo spíše více otázek než odpovědí. Až Česká republika převezme od Francie předsednický post, bude na nás, abychom během podzimu dokázali toto téma posunout dále. Pro Česko je rozšiřování Unie a podpora zemím západního Balkánu a východní Evropy tradiční zahraničněpolitickou prioritou, a i z výroků vládních představitelů je patrné, že půjde o důležité téma.
Unie žádá Fialu o summit, řešil by spolupráci s nečlenskými státy |
Udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku je v současné geopolitické situaci významné gesto, které ale zároveň v tuto chvíli Evropskou unii prakticky nic nestojí – nepojí se s ním žádné závazky ani záruky dalšího postupu.
Hlavním úkolem i pro české diplomaty tak bude hledání způsobu, jak Ukrajinu, Moldavsko a čekající balkánské země zapojit do spolupráce s EU smysluplněji než jen v podobě prázdných slibů. A nepřestat ani hledat cesty k odblokování procesu se Severní Makedonií.
