ETA, která bojuje za samostatný baskický stát, má za padesát let existence na kontě skoro 830 mrtvých a tisíce raněných.
Organizace byla původně jednou z hlavních opozičních sil proti fašistické diktatuře Franciska Franka. Ten proti ní nasadil veškerou sílu svých represivních orgánů, jenže organizaci se mu vyřídit nepodařilo.
O nic lépe se nedaří ani demokratickému Španělsku. Přestože Baskicku poskytlo velkou míru autonomie, kdy má samospráva volnou ruku například i při určování daní, ETA neúnavně volá po samostatnosti a nastražuje další bomby.
50 let ETa ve fotografiíchpodívejte se |
Poslední léta ze Španělska a z Francie chodí s neúprosnou pravidelností zprávy o tom, jak se zase podařilo zatknout významné členy ETA a rozprášit jejich tajnou buňku. Jenomže nikdy to nevede k tomu, že by fungování celé organizace bylo kvůli policejním zásahům nějak významně narušeno. V ETA vždy povstanou noví bojovníci, takže se stejnou pravidelností se objevují informace o nových útocích.
Dva podezřelíV souvislosti s útokem na Mallorce pátrá španělská policie po dvou podezřelých mužích, napsal deník El Mundo s odvoláním na prefekturu na Baleárských ostrovech. Ministerstvo bezpečnosti také zveřejnilo fotografie šesti údajných členů ETA, ale neupřesnilo, zda jsou podezřelí z posledních útoků. |
O den později se ozvala exploze před kasárnami ve městě Palmanova na Mallorce. Zemřeli dva četníci a Španělsko kvůli atentátu načas uzavřelo vzdušný i námořní prostor.
Teroristé v tomto případě bombu připevnili na spodek jednoho ze zaparkovaných aut a v okamžiku, kdy do něj četníci nastoupili, nálož odpálili. - čtěte Výbuch na Mallorce zabil dva četníky, vzdušný prostor je opět otevřený
Analytici soudí, že ETA chce prostě vládě i stoupencům ukázat, že neztratila na síle. Proto jsou dnes, v den padesátých "narozenin", ozbrojené složky v pohotovosti.
"Vláda vydala rozkazy bezpečnostním složkám, aby se uvedly do nejvyšší pohotovosti, zdvojnásobily svou práci a zvýšily snahu ochránit samy sebe před těmito odpornými vrahy," prohlásil premiér José Luis Zapatero.
Baskicko a jeho svobodaETA (Baskicko a jeho svoboda) byla založena 31. července 1959 a za dobu ozbrojeného boje za samostatný stát Basků od roku 1968 připravila o život skoro 830 lidí. Nejčastěji útočila na četníky, policii a politiky, kteří se stavěli proti nezávislosti Baskicka. Skupina zavraždila už více než 200 příslušníků Civilní gardy. Za teroristickou organizaci ji považuje nejen Španělsko, ale i Evropská unie a Spojené státy. Organizace zpočátku bojovala proti režimu generála Franka, za jehož vlády byl zakázán baskický jazyk a intelektuálové byli zatýkáni a mučeni pouze pro své politické či kulturní názory. Po Frankově smrti v roce 1975 se situace změnila. Baskicko má dnes větší autonomii - má vlastní parlament, policii a vybírá své vlastní daně. Baskičtí separatisté postupně ztráceli podporu, v roce 1997 vyšlo do ulic španělských měst více než 6 milionů lidí a žádalo ukončení násilí. Vyprovokovala je smrt devětadvacetiletého úředníka Miguela Angela Blanka, kterého baskičtí separatisté unesli, a když vláda nesplnila jejich požadavky, střelili ho dvakrát do hlavy. V roce 2006 vyhlásila ETA příměří, nicméně ještě v témže roce ho porušila, když podnikla pumový útok na garáže madridského letiště, při němž zemřeli dva lidé. Čtvrteční útok v turisty hojně navštěvované oblasti podle některých komentářů ukázal, že ETA hodlá znovu vést takzvanou letní kampaň, během níž útočí v předních letoviscích s cílem poškodit turistiku ve Španělsku. Loni explodovalo několik bomb na Costa del Sol a v Kantábrii. Posledními dvěma útoky však ETA spustila dlouho nevídanou krvavou kampaň, která má zřejmě také ukázat její akceschopnost. Zdroj: BBC a ČTK |