Zprávy o somálských pirátech, kterým se čas od času podaří ukořistit nějakou loď v temných vodách Adenského zálivu a Afrického rohu, nejsou ničím neobvyklé. Zadrženou posádku se dříve či později podaří vysvobodit či vyměnit za požadované výkupné. Takový šťastný konec ale dosud nepotkal osazenstvo lodi Iceberg I, která byla zajata na jaře roku 2010.
Téměř dva a půl roku od jejich zajetí dosud nikdo neprojevil zájem o jejich osvobození či předání výkupného. Posádka Icebergu I tak vstupuje do historie jako nejdéle držení rukojmí moderní doby, poznamenává britský The Telegraph.
Špinavá voda a vařená rýže jednou denně
Původně čtyřiadvacetičlenná posádka je držena v nehostinných podmínkách jedné z kajut s omezeným přístupem k vodě i jídlu. Devět měsíců po zadržení měl možnost kapitán lodi, Jemenec Abdirazzak Ali Saleh, promluvit s agenturou AFP. Potvrdil tehdy, že všichni muži jsou drženi v místnosti o pěti metrech čtverečních a neustále střeženi maskovanými ozbrojenými muži. "Posádka začíná strádat. Jeden muž přestal vidět, další má vážné trávicí problémy. Dostáváme jen špinavou vodu a k jídlu jednou denně vařenou rýži," popsal situaci kapitán.
Při vzácných možnostech zavolat svým blízkým vzkazují, že je situace přivádí na okraj šílenství. Minimálně jednoho z nich doslova. V říjnu roku 2010 řešil bezvýchodnou situaci sebevražedným skokem přes palubu třetí důstojník lodi Wagi Akram z Jemenu.
Další zprávy uvádějí, že po smrti je i druhý člen posádky, námořník z Ghany. Zda zemřel vlastní rukou, či při střetu s vězniteli, není jasné. "Těžký úděl těchto námořníků nyní leží v mysli všech, kdo mají se zaoceánskou plavbou co do činění. Jejich výhledy jsou jen těžko představitelné, nevypadá to, že by se je někdo chystal zachránit," svěřil se britskému deníku nejmenovaný odborník z lodního průmyslu.
Dubajská společnost osudu lodi nedbá
Nezbytné pojištění proti únosuSpolečnost Azal na dotazy, co hodlá se zajatou lodí dělat, nereaguje. "Zdá se, že neměla uzavřenou pojistku pro případ únosu a vydírání," uvažuje pro britský list další odborník. Právě taková pojistka se pro dnešní plavby Adenským zálivem považuje za zásadní. "Přesto se zejména na Blízkém východě najdou firmy, které na takovou pojistku nemají a plavbu nebezpečnou oblastí prostě risknou." |
Problém Icebergu spočívá v neochotě kohokoli zaplatit požadovanou sumu. Piráti chtějí za osvobození lodi osm milionu dolarů. Vlastník lodi, dubajská společnost Azal Shipping&Cargo, takovou sumu platit nehodlá a raději nechala posádku vlastnímu osudu.
Společnost se navíc až do minulého měsíce odmítala setkat se s rodinami zajatců. Schůzka se konečně uskutečnila až v červenci, kdy se představitelé Azal setkali se dvěma indickými rodinami. Nic se ale vyřešit nepodařilo. Rodiny už tak dávno vzdaly i jakékoli snahy nechat si alespoň vyplatit ušlý plat mužů, kteří jsou v rodinách často jedinými živiteli.
Iceberg I převážel generátory, transformátory a prázdné nádrže pro jistou britskou energetickou společnost. Právě do Británie měl po několika menších zastávkách namířeno. Mezinárodní posádku tvořilo šest Indů, devět Jemenců, čtyři Ghaňané, dva Súdánci, dva Pákistánci a jeden Filipínec.
Problém mezinárodní posádky
Taková mezinárodnost posádky je další komplikací. Ač by se indická vláda, která je zásahy proti pirátům proslulá, byla ochotna pustit do osvobození zajatců, musí složitě vyjednávat s ostatními státy, které jsou do toho zapojeny.
Největší nadějí pro strádající muže tak zůstává, že se představitelé mezinárodního loďařství dohodnou s piráty, že nechtěné muže vykoupí tak, aby pokryli náklady, které únosce udržování mužů naživu stojí. "Piráti prostě musí pochopit, že tohle nebyla ta nejlepší investice a musí se spokojit se zlomkem požadované částky," nechal se slyšet další nejmenovaný zdroj britského Telegraphu.
Posádka Icebergu I se zatím pomalu stává symbolem somálského pirátství. Připomíná, že ač se nezákonné aktivity okolo Afrického rohu daří konečně potírat, stále zde zůstává na 177 zajatých, kteří čekají na osvobození.
