Turečtí diplomatičtí pracovníci nejprve doufali, že budou moci soudní přelíčení sledovat z prvních řad a dohlédnout tak na nestrannost. Na první pohled jednoduchá administrativní operace však narazila na odpor ze strany německých úřadů. Ty Turkům odmítly udělit přístup do soudní síně, píše server dw.de.
Dönerové vraždyOběti řádění gangu 9. září 2000 Enver S., 38 let, květinář, Norimberk Devět obětí bylo turecké národnosti, jeden z nich byl Řek. |
Toto rozhodnutí pobouřilo jak turecká média, tak početnou tureckou komunitu žijící v Německu. Namísto debaty a vyřešení celého problému následovalo další sporné rozhodnutí, které umístilo turecké novináře na akreditační čekací listinu. V tuto chvíli tedy není jasné, zda se tamní novináři do soudní síně dostanou.
Turecký opoziční politik a bývalý evropský soudce Riza Türmen v rozhovoru pro deník Milliyet uvedl, že "Ankara musí trvat na zajištění akreditací pro turecká média". Deník dokonce popisuje restrikce ze strany německých soudů jako "embargo pro turecká média". Jiná média pak podrážděně dodávají, že u soudu mají svá místa všichni včetně paparazzi, na turecké novináře se však zapomnělo.
Soud může být zmanipulovaný
Pokud soud své rozhodnutí potvrdí, turecký velvyslanec a novináři se do samotné soudní síně nedostanou a dění budou muset sledovat jen prostřednictvím médií. Nekompromisní přístup ze strany Německa může podle mnoha Turků poukazovat na nečestné praktiky při chystaném soudním procesu. Některé hlasy dokonce tvrdí, že německá vláda se snaží něco skrýt. Nahrává tomu i fakt, že německý ministr spravedlnosti se k zamezení přístupu turecké strany dosud nevyjádřil. Experti na mezinárodní vztahy tvrdí, že tato kauza by mohla výrazně pošramotit německý obraz v Turecku.
Mnozí připomínají, že Turecko před několika lety jednalo v podobném případu zcela opačně. Vzpomínají na případ Němce Marco Weisse, který stanul před tureckým soudem v případu sexuálního zneužívaní britské dívky. Tehdy prý turecká strana poskytla německým novinářům plnou podporu a poskytla jim několik míst přímo v soudní síni.
Šéfredaktor tureckého nezávislého deníku Taraf Oral Calislar připomíná, že do případu dönerových vražd bylo zapleteno také několik lidí z německých bezpečnostních složek, což by podle něj mohlo nahrávat možnému zmanipulovanému průběhu soudního přelíčení.
I přes neochotu z německé strany se do Mnichova chystají desítky novinářů z Turecka. Proces by měl začít v polovině dubna.
Kebab jako název pro vraždy
Trojice Beate Zschäpeová, Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos zavraždila v letech 2000 až 2007 nejméně deset lidí. Své oběti si vybírali převážně mezi drobnými tureckými obchodníky. V médiích se proto pro jejich zločiny vžilo označení dönerové vraždy - podle kebabu, jídla, které do Německa přivezli turečtí imigranti. Členové skupiny také chystali útoky na politiky. Nasvědčuje tomu seznam 88 jmen, který u nich objevili vyšetřovatelé (více čtěte zde). Böhnhardt a Mundlos se soudního procesu nedočkají, v roce 2011 spáchali sebevraždu.
Německý tisk a politici se kvůli kauze opřeli také do tuzemské kontrarozvědky. Tajná služba sledovala činnost tzv. cvikovské buňky už v 90. letech, kdy působila v Durynsku, v roce 1998 však její stopu ztratila. Trojice se přitom přesunula jen o několik desítek kilometrů na východ do Saska, odkud začala organizovat své operace.
Podle médií byl při zastřelení tureckého obchodníka v Kasselu v roce 2006 na místě činu i člen tajné služby. Deník Bild napsal, že v domě ve Cvikově (Zwickau) našli také průkazy, jaké mívají jen spolupracovníci kontrarozvědky.
