Pokud je ještě někdo, kdo pochybuje o tom, že Amerika je místem, kde je všechno možné, kdo si stále klade otázky, zda sen našich zakladatelů ještě žije, kdo stále zpochybňuje sílu naší demokracie, pro toho je dnešní večer vaší odpovědí. Je to odpověď, kterou vyslovili mladí a staří, bohatí a chudí, demokraté a republikáni, černoši, běloši, hispánci, Asiaté, původní obyvatelé Spojených států, homosexuálové, heterosexuálové, postižení i ti bez postižení. Američané, kteří vyslali světu zprávu, že jsme nikdy nebyli jen sbírka jednotlivců či sbírka červených a modrých států. Jsme a vždy budeme Spojené státy americké.
Trvalo to dlouho, ale dnes večer... v tomto rozhodujícím okamžiku do Ameriky přišla změna.
Senátor McCain v této kampani bojoval dlouho a tvrdě. A pro tuto zemi, kterou miluje, bojoval ještě déle a tvrději. Americe přinesl takové oběti, které si většina z nás nedokáže představit. Blahopřeji mu.
Dnes večer bych tu nestál bez nepřestávající podpory mojí v posledních 16 letech nejlepší přítelkyně, bez opory naší rodiny, bez mé životní lásky, bez příští první dámy... Michelle Obamové.
I když již není s námi, vím, že se moje babička dívá, společně s mojí rodinou, která ze mě udělala to, co jsem. Scházejí mi. Vím, že můj dluh vůči nim je nezměrný.
Ale především nikdy nezapomenu, komu toto vítězství opravdu patří. Patří vám. Patří vám.
Naše kampaň se nezrodila ve washingtonských sálech. Začala na dvorcích v Des Moines, v obývacích pokojích v Concordu a na zápražích v Charlestonu.
Kampaň získala sílu díky mladým lidem, kteří odmítli mýtus, že jejich generace je apatická. Získala sílu díky těm právě ne nejmladším, kteří v drsné zimě a spalujících vedrech klepali na dveře lidí, které vůbec neznali, a díky milionům Američanů, kteří se coby dobrovolníci podíleli na organizaci a dokázali, že i po více než dvou stoletích vláda lidu, vláda pro lidi a lid vládnoucí nezmizely z povrchu Země.
Vím, že jste to všechno nedělali jen proto, abyste vyhráli volby. A vím, že jste to nedělali pro mě. Udělali jste to, protože chápete, jak obrovský úkol před námi leží.
I když dnes večer slavíme, víme, že výzvy, které přijdou zítra, jsou největší, jaké kdy pamatujeme - dvě války, planeta v ohrožení, nejhorší finanční krize za posledních sto let.
Je třeba zapojit novou sílu, vytvořit nová pracovní místa, postavit nové školy, vypořádat se s hrozbami a napravit spojenectví. Bude před námi dlouhá cesta. Nemusíme to zvládnout za rok ani za jedno funkční období.
Ale, Ameriko, ještě nikdy jsem nebyl tak plný naděje, že to zvládneme, jako dnes večer.
Pokud jde o obtíže, které nás čekají, budu k vám vždy upřímný.
Toto vítězství samotné... není ta změna, o kterou usilujeme. Je to pro nás pouze šance změnu uskutečnit.
Není možné, aby Wall Street bujela, zatímco obyčejní lidé strádají.
Budu naslouchat i těm Američanům, jejichž podporu teprve musím získat. Potřebuji vaši pomoc. Budu i váš prezident.
Dnes jsme dokázali, že naše síla nevychází z našich zbraní nebo z našeho bohatství, ale z trvalé síly našich ideálů: demokracie, svobody, příležitosti a nekonečné naděje.
Nastal čas, aby se naši lidé vrátili zpátky do práce a abychom našim dětem dali příležitost... abychom se znovu ujistili o základní pravdě, že i když je nás mnoho, jsme jednotní, že dokud žijeme, přežívá i naděje. A když narazíme na cynismus a pochyby a na lidi, kteří nám řeknou, že nemůžeme, odpovíme jim neutuchající vírou, která vyjadřuje přesvědčení národa: Ano, dokážeme to.
