Dohodu mezi členskými státy a europarlamentem potvrdila mluvčí nynějšího rumunského předsednictví EU. Otevírá se tak cesta k finálnímu přijetí nových pravidel o digitálním copyrightu.
Evropská komise s návrhem přišla už v roce 2016, od té doby se o jeho konečné verzi tvrdě vyjednávalo, a tak ani nyní není přijetí směrnice zcela jisté. Pokud se tak stane, budou mít členské země EU dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních domácích zákonů.
Podle oficiálního twitterového účtu europarlamentního výboru pro právní záležitosti je v kompromisu vyřešena také otázka krátkých úryvků ze zpravodajských textů, takzvaných „snipets“, jejichž publikování bude zpoplatněno, pokud nebudou „velmi krátké“, i ochrana před nejtvrdším uplatňováním nových pravidel pro začínající platformy.
Nadále bude možné šířit na síti chráněná díla za účelem citací, kritiky, karikatury či parodie, uživatelé tak budou moci dál nahrávat na Facebook různě více či méně humorné „memy“ nebo krátké pohyblivé obrázky ve formátu gif. Nově pojatá ochrana autorských práv se nemá dotknout nekomerčních internetových encyklopedií jako je Wikipedie, vyloučeny jsou také otevřené softwarové platformy jako třeba GitHub.
Proti výsledku středečního závěrečného kola jednání se už na svém blogu vyslovila německá pirátská europoslankyně Julia Redaová. „Ten zákon zásadně změní internet, jak ho dosud známe - pokud bude přijat v nadcházejícím závěrečném hlasování. Ale stále tomu můžeme zabránit!“, napsala.
PŘEHLEDNĚ: Proč se mění pravidla pro využívání obsahu na internetu |
Naopak místopředseda Evropské komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip výsledek jednání jednoznačně přivítal. Uživatelé podle něj budou mít větší právní jistotu, že autorsky chráněný obsah prohlížejí legálně. „Svoboda slova je zajištěna a uživatelé mají možnost rychle napadnout každé rozhodnutí o neoprávněném odebrání jejich obsahu,“ napsal Ansip.
Ostrý spor mezi představiteli tvůrců, kteří žádali vyšší ochranu svých autorských děl třeba na Youtube, a zastánci velkých internetových firem i ochránců „svobodného internetu“ vedl k tomu, že se v posledních měsících okolo nové směrnice vedla ostrá debata a důrazně se lobbovalo.
Zatímco europarlament se na své pozici shodl už loni na podzim, členské státy dokázaly pat v jednání o svém pohledu na věc odblokovat až minulý týden poté, co o věci separátně jednali německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Klíčové dva články
Zásadní a nejvíce sporné byly od počátku především dvě části návrhu, články 11 a 13. První z nich má majitelům práv - včetně médií - zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu, článek 13 pak dává internetovým platformám - třeba právě YouTube - povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.
Země, včetně České republiky, žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační.
Nakonec se na základě kompromisu sepsaného rumunským předsednictvím nebudou pravidla 13. článku vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem méně než deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.
Boj za autorská práva není cenzura internetu, říká europoslanec Svoboda |
Rada EU v tiskovém zprávě večer připomněla, že nová pravidla dávají právní rámec pro fungování platforem sdílejících autorsky chráněný obsah. Ty budou v principu - byť s určitými výjimkami - potřebovat licenci na chráněná díla, která uživatelé nahrají. Zajišťuje také nárok autorů či interpretů na proporční podíl z licencování či převodu jejich práv. Mají mít také nárok na transparentní přístup k údajům o tom, jak jsou jejich díla používána, například producenty či vydavateli.
Vydavatelé médií budou mít nově právo vyjednávat o tom, jak je jimi vlastněný autorský obsah on-line platformami používán. Novináři tak budou mít šanci na větší podíl z příjmů, které využití jejich práce na internetu přináší. Evropská komise dnes upozornila, že změny se nedotknou občanů a běžných uživatelů internetu.
