Ketz varuje, že internetové společnosti se snaží chystanou evropskou legislativu změnit ve svůj prospěch tak, aby platby autorům za obsah co nejvíce omezily.
Sdělovací prostředky napříč Evropou zveřejnily Ketzův dopis, v němž novinář naléhá na evropské poslance, členské země EU a Evropskou komisi, aby nepodlehli silnému tlaku internetových společností.
Ty se podle něj v současnosti zaměřují zejména na to, aby v nové směrnici o autorských právech na internetu prosadily některé změny. Konkrétně se podle zpravodaje AFP snaží, aby je legislativa nenutila platit za zveřejňování úryvků či titulků, aby se platby za autorský obsah netýkaly tiskových agentur a aby se zkrátila ochranná lhůta pro autorská práva.
„Před necelými třemi měsíci... odhlasoval Evropský parlament velkou většinou navrhovanou směrnici, která dává tisku a tiskovým agenturám naději, že jim internetoví giganti konečně něco začnou platit. Po celá léta tyto internetové společnosti každý den přebíraly tisíce článků, aniž by zaplatily jediný halíř těm, kdo zprávy vytvořili,“ píše Ketz.
„V současnosti internetoví giganti díky nové a široce rozšířené kampani úspěšně zbavují text směrnice jeho podstaty: snaží se z ní vyjmout ‚krátké úryvky‘, ‚faktické zprávy‘ nebo ‚titulky‘, zbavit se plateb tiskovým agenturám a zkrátit ochrannou dobu pro autorská práva,“ varuje reportér.
PŘEHLEDNĚ: Proč se mění pravidla pro využívání obsahu na internetu |
Proti směrnici o autorských právech na internetu se od počátku ostře stavěly zejména společnosti Facebook a Google. Obě firmy tvrdí, že nová úprava by ohrozila volný přístup lidí k internetu. Média ovšem mají za to, že firmy využívají zdarma obrovské množství jejich zpráv, aniž by se pak s jejich autory rozdělily o zisky od inzerentů, které i na tyto zprávy a s nimi spojenou vyšší návštěvnost stránek lákají.
Internetové firmy nyní chtějí prosadit alespoň to, aby nemusely platit za zveřejnění krátkých úryvků ze zpráv. Podle Ketze by ale takový ústupek ohrozil samu podstatu směrnice.
„Pokud budou krátké úryvky vyňaty z autorských práv, bude pokračovat rabování obsahu. Důvod je prostý: tyhle krátké úryvky jsou přesně to, co ve velkém hltají uživatelé internetu, co vytváří miliony interakcí na internetu a následně značné zisky pro provozovatele,“ míní novinář. Stejně škodlivé by podle něj bylo, kdyby se směrnice netýkala obsahu vytvářeného tiskovými agenturami a kdyby zkrátila ochrannou lhůtu autorského práva na jeden rok.
Evropský parlament (EP) směrnici o autorských právech schválil v prvním čtení v září. Nyní o jejím znění debatují zástupci členských států, EP a Evropské komise. O upraveném textu by měli europoslanci znovu rozhodovat počátkem příštího roku.
K výzvě, která vyšla také v českých médiích, se připojila více než stovka novinářů z 27 evropských zemí včetně Česka, mezi nimi řada nositelů národních i mezinárodních novinářských ocenění. Svůj podpis připojila i šéfredaktorka ČTK Radka Marková.
Výzva Sammyho Ketze týkající se připravované evropské směrnice o ochraně autorských práv na internetuFakta, ne fámy. Neberte nám autorská práva Před necelými třemi měsíci, 12. září, odhlasoval Evropský parlament velkou většinou navrhovanou směrnici, která dává tisku a tiskovým agenturám naději, že jim internetoví giganti konečně něco začnou platit. Po celá léta tyto internetové společnosti každý den přebíraly tisíce článků, aniž by zaplatily jediný halíř těm, kdo zprávy vytvořili. Toto historické hlasování o autorských právech umožnila nevídaná mobilizace novinářů a odvaha europoslanců navzdory bezprecedentnímu intenzivnímu tlaku ze strany internetových gigantů. Směrnice nyní potřebuje konsensus parlamentu, Evropské rady a Evropské komise. V současnosti internetoví giganti díky nové a široce rozšířené kampani úspěšně zbavují text směrnice jeho podstaty: snaží se z ní vyjmout "krátké úryvky", "faktické zprávy" nebo "titulky", zbavit se plateb tiskovým agenturám a zkrátit ochrannou dobu pro autorská práva. Fakta: podstata novinářské práce Fakta jsou pro všechny. Všichni je dokáží vysvětlit a analyzovat. Pokud ovšem vyhledávač slovo od slova převezme výstup z novin nebo tiskové agentury, je naprosto normální, aby bylo autorské právo zaplaceno, i když jde jen o krátký úryvek. Dokáže si někdo představit, byť jen na okamžik, že by krátká faktická zpráva o brexitu nebo o tragédii uprchlíků ztracených na moři u řeckých břehů nebyla zaplacena proto, že jde jen o "krátký úryvek"? Představte si investigativní novinářskou práci, která je za titulkem "Tři desítky mrtvých po sebevražedném útoku v šíitské čtvrti v Bagdádu". Aby novinář napsal tenhle jednoduchý řádek, musel zavolat na policii, aby zjistil, o jaký útok šlo, zavolat do nemocnic, aby zjistil, kolik lidí zahynulo, navštívit místo činu, aby je dokázal popsat, a udělat rozhovory se svědky. Příležitostně může i riskovat vlastní život, protože se místo činu občas stane místem následného útoku. To se mimochodem nedávno stalo v Kábulu, kde přišlo o život devět novinářů a fotografů včetně Shaha Maraie z AFP. Novinařina založená na faktech rovněž vyžaduje eliminaci fám, které zaplevelují všechny hlavní zprávy: rukojmí při útoku v Nice v roce 2016, při němž zahynulo 86 lidí, vymyšlený útok u Eiffelovy věže v noci po tragických útocích v Paříži... Fámy zaplavují sociální sítě a mizí pouze díky důkladné kontrole ze strany médií. Tohle je denní chléb všech novinářů, fotografů, kameramanů, a je to i moje práce po celá ta léta v Bagdádu, Teheránu, Káhiře, Damašku, Bejrútu. Pokud kopírování zpráv z tisku a agentur nespadá pod autorská práva jen proto, že jde o krátké úryvky, pak celá směrnice ztrácí svou podstatu. Znamenalo by to, že zásadní součást naší profese, zjišťování a sepsání dokázaných faktů, nemá žádnou hodnotu. Veškeré investice, které vydavatelé a agentury vynakládají, aby veřejnosti přinesli čerstvé zprávy, přijdou vniveč. Rovněž to bude znamenat, že fakta historii nevytvářejí: nakonec budou mít volné pole působnosti ti, kteří šíří falešné zprávy. Vynětí krátkých úryvků z autorských práv povede k tomu, že vydavatelé a tiskové agentury budou zaměstnávat méně novinářů, zavřou pobočky v Afghánistánu, Iráku, Íránu, Severní Koreji... Co ale pak bude zdrojem informací? Státní média? Dezinformační kampaně, které vedou autoritářské režimy? Nenechme roboty naprogramované k vedení kampaní a trolí farmy převzít práci reportérů a nedovolme, aby fikce šířená po sociálních sítích nahradila ověřená fakta. Pokud budou krátké úryvky vyňaty z autorských práv, bude pokračovat rabování obsahu. Důvod je prostý: tyhle krátké úryvky jsou přesně to, co ve velkém hltají uživatelé internetu, co vytváří miliony interakcí na internetu a následně značné zisky pro provozovatele. Pokud ze směrnice zmizí krátké faktické zprávy, zbyde jen prázdná skořápka. Zprávy versus falešné zprávy Dalším cílem internetových gigantů je vynětí tiskových agentur z autorských práv, a to přesto, že agentury stojí v první zpravodajské linii. Každý den, každou hodinu, každou minutu vytvářejí zprávy, fotografie, videa s pomocí husté sítě zpravodajů, kterou vybudovaly po celém světě včetně nejméně přístupných oblastí. Stále jsou nepostradatelným kompasem, který díky ověřeným, objektivním a vyčerpávajícím informacím pomáhá celému světu pochopit, co se děje v Sýrii, Rusku, v izolovaných okresech i hlavních městech. Bez agentur, novin, rozhlasu a televize by internetové servery přišly o velkou část zpravodajství, které využívají. Bez agentur by jim chyběly fotografie. Začaly by se šířit falešné zprávy. Práce agentur je nemilosrdně vytěžována stejně jako práce vydavatelů. Pro demokracii je zásadní, aby agentury přežily, a je tedy nutné, aby měly ve směrnici pevné místo, stejně jako vydavatelé. Trvání práv Doba trvání ochrany poskytnuté směrnicí je velmi důležitá. Někteří ji chtějí zkrátit na jeden rok. Nepřipadá vám absurdní, že by internetoví giganti mohli používat tragické obrázky z útoků v Paříži v roce 2015 zdarma jenom proto, že od té doby uplynul víc než rok? Je zjevné, že životnost fotografie není omezena na pouhý rok a že ji lze použít opakovaně. Selský rozum a smysl pro spravedlnost velí k návratu k původně navrhované době trvání ochrany v délce 20 let. Může Evropská unie riskovat, že tato směrnice o autorských právech ztratí svou podstatu, když jsme svědky rostoucího nebezpečí po celém světě a šíření falešných zpráv? Říkají nám - a je to tak správně - jak důležité pro demokracii budou evropské volby příští květen. Pak ale nenechme padnout text, který 12. září v parlamentu po dvou letech práce schválilo 438 europoslanců, což je výrazná většina. V Bruselu jde tentokrát o ochranu evropské kultury a tisku, o budoucnost médií a veškeré další tvůrčí činnosti, ať už jde o hudbu, literaturu, film, divadlo nebo poezii. Uživatelé budou nadále mít volný přístup a nepocítí žádný negativní dopad směrnice. Dámy a pánové, ministři, poslanci a členové komise, novináři, vydavatelé a tiskové agentury jsou jednotni ve svém požadavku na spravedlivou odměnu za svou práci a za investice, které vynaložili, aby informovali veřejnost. Právě proto je zavedení patřičných autorských práv pro naši demokracii životně důležité. Sammy Ketz, zpravodaj AFP na Blízkém východě, laureát ceny Alberta Londrese a ceny Bayeux pro válečné zpravodaje (Zdroj: ČTK) |
