Ještě v létě přitom obdobnou direktivu zamítli zejména kvůli dvěma kontroverzním článkům dokumentu.
Kompromis, který ve středu evropský parlament odhlasoval, je přitom poměrně blízko původnímu návrhu Evropské komise. Článek 11 by v praxi znamenal, že internetové společnosti budou muset žádat vydavatelské domy, aby jim poskytly licenci, pokud budou chtít používat jejich obsah. V takovém případě by se firmy jako Google a Facebook musely vzdát části svých zisků právě ve prospěch tvůrců obsahu.
Článek 13 má pro fungování internetu v mnohém ještě větší význam. Přenáší totiž odpovědnost za porušování autorských práv z uživatele na internetovou platformu. V praxi to znamená, že například YouTube bude muset zajistit, že na jeho webu nejsou videa, která porušují autorská práva. V současnosti odpovědnost odmítá a nechává ji na uživateli.
„Je důležité nastolit rovnováhu mezi tím, za co budou platformy v dnešním otevřeném světě zodpovědné. Stejně tak je podstatné ochránit práva kreativních tvůrců. Digitální giganti rostou v posledních letech takovým tempem, že byla tato rovnováha porušena. Nyní je třeba jednat o tom, jak bude konečná podoba směrnice vypadat, aby nedošlo k blokování informací,“ řekl iDNES.cz holandský europoslanec za Evropskou lidovou stranu Lambert van Nistelrooij.
Jiného názoru je český europoslanec za Svobodné Jiří Payne. Ten v souvislosti s odhlasováním článku 13 zmínil, že soukromé společnosti dostanou pravomoc obsah kontrolovat, číst, hodnotit, porovnávat a případně také mazat. „Normálně o takovémto zásahu do vlastnických práv může rozhodnout jedině soud. Evropská unie porušila základní principy právního státu. Je to další doklad nedemokratické podstaty Evropské unie,“ uvedl Payne pro iDNES.cz.
Dalším krokem pro legislativce nyní bude vyjednání konečné podoby normy s členskými státy a Evropskou komisí, kterou bude EP znovu schvalovat hlasováním.
Atmosféra na půdě evropského parlamentu byla v posledních hodinách velice napjatá. Do Štrasburku se sjely davy novinářů i zastupitelé z řad lobbistů. Samotní europoslanci se v mnoha případech o hlasování rozhodovali až na poslední chvíli. Už v úvodu hlasování zákonodárci nepřijali návrh zamítnout celou směrnici. O kontroverznosti tématu svědčilo více než 250 pozměňovacích návrhů.
Přijetí směrnice o autorském zákonu předcházely vleklé několikaměsíční pře. Proti sobě stály nerozlučné tábory vydavatelských domů a kreativních tvůrců a technologických gigantů jako Facebook či Google. Ti nejčastěji argumentovali cenzurou a svobodou na internetu. Tvůrci obsahu naopak hovořili o spravedlivém odměňování za svou práci. Do boje o pravidla na internetu se zapojily i firmy a široká veřejnost. Někteří europoslanci označili lobbování ze strany technologických gigantů za enormní nátlak. Na stranu tvůrců obsahu se naopak přidaly hudební celebrity jako třeba Paul McCartney.
