Úterní protestní akci v Kodani zorganizovala skupina, která si říká Dánští vlastenci. V pondělí přitom zapálila korán také před iráckým velvyslanectvím.
Irácké ministerstvo zahraničí v pondělí vyzvalo úřady zemí EU, aby v souvislosti s pálením koránu „urychleně přehodnotily takzvanou svobodu projevu a právo demonstrovat“.
Turecko v pondělí uvedlo, že důrazně odsuzuje „odporný útok“ na korán, a vyzvalo Dánsko, aby přijalo nezbytná opatření k zabránění tomuto „zločinu z nenávisti“ proti islámu.
Egyptské ministerstvo zahraničí si předvolalo švédského charge d’affaires, aby pálení koránu silně odsoudilo.
Do koránu kopali ve Švédsku jako do míče. Islámským světem cloumá vztek |
Dánsko ničení koránu označilo za „provokativní a ostudný čin“, ale uvedlo, že nemá pravomoc zastavovat nenásilné demonstranty.
„Lidé při demonstracích využívají rozšířené svobody projevu,“ řekla agentuře Reuters profesorka práva na Kodaňské univerzitě Trine Baumbachová. Vysvětlila přitom, že dánské zákony do svobody projevu nezahrnují pouze verbální aspekt. „Lidé se mohou vyjadřovat různými způsoby, například pálením předmětů,“ uvedla.
Od ledna už několikáté pálení koránu
Současné napětí kolem znesvěcování islámských náboženských symbolů předznamenal incident se spálením koránu letos v lednu. Krajně pravicový dánský aktivista Rasmus Paludan spálil korán 21. ledna před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu. Později se ve švédské metropoli konala prokurdská demonstrace, v Turecku zase uspořádali demonstraci proti Švédsku.
Turecko následně zrušilo plánovanou návštěvu švédského ministra obrany Pala Jonsona, mělo jít o první návštěvu vysoce postaveného švédského představitele v Turecku od demonstrace, při níž účastníci v polovině ledna ve Stockholmu pověsili za nohy figurínu představující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Spálení koránu vyvolalo hněv Ankary, prezident Erdogan to označoval za jeden z důvodů, proč Ankara nesouhlasí se vstupem Švédska do NATO.
Spálení koránu je nepřijatelné. Maroko stáhlo ze Švédska svého velvyslance |
Další pálení koránu se odehrálo 28. června před největší mešitou ve Stockholmu, kde Iráčan Salwan Momika zapálil několik stránek koránu. Stalo se tak na akci, kterou švédská policie povolila. Setkání bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá. Dvě obdobná shromáždění svolaná na 6. a 9. února přitom policie zakázala kvůli možnému narušení veřejného pořádku. Demonstranti se proti rozhodnutí odvolali a správní soud jim na začátku dubna dal za pravdu. Verdikt pak v polovině června potvrdil i odvolací správní soud, podle něhož bezpečnostní riziko zmiňované policií „nemá dostatečně jasnou souvislost“ se shromážděními. Na základě tohoto názoru soudu se policie rozhodla akci 28. června povolit, následně ale zahájila stíhání pro podněcování k nenávisti.
Na další povolené akci před iráckým velvyslanectvím ve Stockholmu aktivisté 20. července opět potrhali a pošlapali korán, původně ho chtěli spálit. Na protest proti akci se v irácké metropoli Bagdádu konaly demonstrace, při nichž protestující vnikli do švédského velvyslanectví a založili tam požár. Irácká vláda pohrozila přerušením styků se Švédskem a vypověděla ze země švédskou velvyslankyni.
