Podle serveru gazeta.ru už po internetu kolují údajné návrhy vládního usnesení a výnosu prezidenta Alexandra Lukašenka o "některých opatřeních k spoluúčasti občanů na financování výdajů státu".
"Každý oficiálně nikdy nepracující občan (Běloruska) bude povinen každý rok zaplatit do státní pokladny jistou částku jako kompenzaci za státní výdaje na sociální účely. Kvůli tomu úřady pořídí zvláštní databázi, do níž zapíší každého, kdo není oficiálně zaměstnán," upozornil deník.
Daň by měla zpočátku činit "20 základních jednotek", což momentálně odpovídá částce 5 345 korun. Tu by měl každý nepracující Bělorus ve věku 18 až 60 let (resp. do 55 let v případě žen) zaplatit do 1. června. Sazba daně se má každý rok přehodnocovat.
O "dani z nezaměstnanosti" se už v červnu zmínil běloruský premiér Michail Mjasnikovič. Podle něj asi 445 000 práceschopných Bělorusů nikde nepracuje, a tak nijak nepřispívají k rozvoji ekonomiky, ačkoliv těží ze všech sociálních vymožeností. "Takovou situaci musíme napravit. Jedním ze způsobů by bylo zavedení daně z nezaměstnanosti," prohlásil.
Nezaměstnaní vydělávají v cizině
Podle úřední statistiky míra nezaměstnanosti v této postsovětské republice nedosahuje ani půl procenta, ale z premiérových slov vyplývá, že se ve skutečnosti pohybuje okolo deseti procent. Je však docela dobře možné, že "nikde nepracující" Bělorusové našli uplatnění ve stínové ekonomice, anebo vyjeli za výdělkem do ciziny.
Obyvatelé pohraničních krajů se kupříkladu s oblibou věnují drobnému pašeráctví pohonných hmot a cigaret do Polska a Litvy; policie má přehled o 18 000 Bělorusech, kteří oficiálně nikde nepracují, ale vlastní drahá auta, domy, byty a chaty, poznamenala gazeta.ru.
"Daň z nezaměstnanosti je další divný nápad. Vypovídá hlavně o tom, že režim nemá peníze, a tak hledá dodatečné zdroje financí," řekla listu občanská aktivistka Olga Karačová. Běloruský stát prý čím dál více vyžaduje a bere od občanů, aniž by na oplátku cokoliv skýtal.
Běloruské zákony sice už nepočítají s "příživnictvím", ale ústava zakotvuje povinnost občanů přispívat prostřednictvím daní a dalších poplatků na chod státu.
Vláda odhaduje, že na dani z nezaměstnanosti by mohla vybrat asi 400 miliard běloruských rublů (zhruba 823 milionů korun). Připouští ale i negativní dopady, například v podobě soudních nákladů ze sporů s neplatiči, zvýšení oficiální míry nezaměstnanosti či vyvolání sociálního napětí ve společnosti.
"Bělorusové nepochybně nevyjdou do ulic protestovat, ale část obyvatelstva se naštve a toho budou moci odpůrci režimu jednou využít," odhaduje analytik Viktor Jevmeněnko.
