"Kvůli nevýznamné různici čínské úřady reagovaly násilím a vydaly se cestou represe, která vyústila ve vážné porušování lidských práv v Tibetu... Jejich politikou je decimování jádra tibetské civilizace a identity," prohlásil za účasti členů tibetské exilové vlády.
Jediným rozumným a odpovědným způsobem řešení tibetského problému je podle jeho názoru dialog. "Hlubokou nedůvěru mezi Číňany a Tibeťany nelze rozptýlit jinak než dialogem,"uvedl.
Na transparentech, které si přinesli posluchači dalajlámova projevu bylo napsáno: Neposílejte už okupanty do Tibetu; Tibeťané jsou ve své vlasti menšinou nebo Diktátoři a totalitní vlády v dějinách vždy poznali, že není nic silnějšího než vůle lidu, který usiluje o svobodu a o vlastní důstojnost.
Proti okupaci své vlasti Čínou demonstrovalo několik tisíc Tibeťanů, kteří žijí v exilu, v indické metropoli Dillí. Účastníci shromáždění vyzývali Číňany k odchodu ze své vlasti a dožadovali se pozornosti OSN.
Čína vyslala do Tibetu armádu v roce 1950 s tím, že je to její historické území, které jí patřilo od 13.století. Povstání z roku 1959 nepřežilo víc než 80.000 lidí. Dalajlámu do indického exilu následovalo asi 120.000 Tibeťanů a v Evropě a Severní Americe jich žijí další tisíce.
Protičínské povstání v tibetské Lhase, které propuklo právě před čtyřiceti lety si svět připomíná akcí Vlajka pro Tibet.
V České republice se k této akci připojilo zhruba 80 radnic českých a moravských měst a obcí, které vyvěsily na svých budovách tibetskou vlajku. Je to symbolické gesto, kterým chtějí představitelé místních samospráv poukázat na porušování lidských práv, jehož se v této asijské zemi dopouštějí čínské úřady, a demonstrovat svou solidaritu s obyvatelstvem Tibetu.
Jako první si tibetské povstání začali veřejně připomínat radní třetího pražského obvodu, kteří tibetskou vlajku tradičně vyvěšují na budovu svého úřadu již od roku 1996.
 Exilový tibetský vůdce dalajláma |
 Tibeťané v exilové škole v Indii |
 Obyvatelé Tibetu |
