ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Čtyřdenní pracovní týden chtějí i v německé vládě. Je výhodný, ukázala studie

  • 22
Pokud jde o práci a zaměstnání, máloco je v poslední době tak horkým tématem jako čtyřdenní pracovní týden. Nyní chce do otázky, zda má tato praxe smysl, vnést světlo dosud nejrozsáhlejší výzkum na toto téma, kterého se za dohledu odborníků účastnilo přes šedesát britských firem. Výsledky jsou povzbudivé. A část německé vládní koalice už přemýšlí, jak kratší pracovní týden podpořit zákonem.

V současné době je to téměř sen: Místo pěti dnů v týdnu pracovat za stejný plat jen čtyři. Třeba od pondělí do čtvrtka, nebo s volným dnem dle vlastního výběru. Zejména v zaměstnáních na plný úvazek, navíc s ohledem na rozdílné požadavky různých profesních oborů, je ovšem tato myšlenka zatím jen obtížně představitelná.

Přesto se 61 britských firem odvážilo tento experiment na půl roku provést. Od června do prosince loňského roku se pro zhruba 2 600 jejich zaměstnanců čtyřdenní týden stal součástí každodenní pracovní rutiny. Pracovní doba se jim tedy zkrátila o dvacet procent, ovšem při zachování stejného platu. Zastoupeny byly různé obory včetně průmyslu, financí, IT a zdravotnictví. Pilotního projektu se zúčastnil dokonce i obchod s rychlým občerstvením.

Čtyřdenní pracovní týden. V Británii začíná největší experiment svého druhu

Tento dosud nejrozsáhlejší experiment svého druhu probíhal pod dohledem sociologů a ekonomů z Cambridgeské a Bostonské univerzity. Výzkum zajišťovala nezisková organizace 4 Day Work Week a jeho průběh sledoval také tímto směrem orientovaný think-tank Autonomy.

Nyní byly zveřejněny závěry. A výsledky byly velmi pozitivní.

Pracovní výkon se mírně zvýšil

Časté obavy a výhrady většiny firem se týkají produktivity: Nebude objem práce chybět, když se vynechá celý den? Přinejmenším v tomto výzkumu se ukázalo, že nikoli.

Sílí trend být v práci jen čtyři dny v týdnu. Evropě slibuje víc produktivity

Během šesti měsíců se výrazně zlepšila osobní spokojenost zaměstnanců i jejich loajalita vůči firmě. Vedení dostávalo méně výpovědí a méně lidí si bralo nemocenskou. To vše bez jakéhokoli poklesu zisku firem. Stručně řečeno, čtyřdenní pracovní týden zvýšil osobní pocit štěstí a spokojenosti při stejném pracovním výkonu.

„Před zahájením studie mnozí pochybovali, že zvýšení produktivity vyváží zkrácení pracovní doby – ale přesně to jsme zjistili,“ potvrzuje profesor sociologie na univerzitě v Cambridge Brendan Burchell, který se výzkumu účastnil.

Méně stresu, vyšší zisk

Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců (71 procent) uvedly, že během 32hodinového pracovního týdne méně trpěli stavy fyzického a psychického vyčerpání. Méně stresu pociťovalo 39 procent z nich. Výrazně se jim prý zlepšila rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a dvě třetiny zúčastněných (62 procent) dokázaly lépe sladit práci a volný čas.

Vy mi voláte v pátek? Pracovní týden se zkracuje, myšlenky už patří víkendu

Skutečnost, že spokojení zaměstnanci jsou pro firmu výhodou, se projevuje i ve snížení počtu nemocenských dovolených a nižší fluktuace zaměstnanců. Počet výpovědí se snížil o 57 procent, počet nemocenských o 65 procent.

Ale co zisky a produktivita? Jedna z největších výhrad proti zkrácení pracovního týdne se v tomto případě nepotvrdila, naopak. Během zkušebního modelu tržby firem nejen, že neklesly, ale dokonce se mírně, o 1,4 procenta zvýšily. Čtyřdenní pracovní týden tedy podle těchto závěrů produktivitě neškodí.

V Evropě začíná být trendem čtyřdenní pracovní týden. U nás zatím ne

Naprostá většina (92 procent) zúčastněných firem také uvedla, že si pokračování tohoto modelu dokáže představit i dál – a osmnáct z nich jej již dokonce zavedlo.

„Pro mě osobně bylo velmi povzbudivé, že jsem v posledních šesti měsících hovořil s tolika optimisticky naladěnými lidmi. Čtyřdenní pracovní týden pro mnoho z nich znamená lepší pracovní i osobní život,“ uvedl sociolog Burchell a předpokládá, že čtyřdenní pracovní týden by se v dohledné době mohl více rozšířit. Další testy tohoto modelu nyní probíhají i v dalších zemích, mimo jiné v Irsku a ve Spojených státech.

Německo: Jak to dostat do zákona

Tato diskuse rezonuje nejen na úrovni zaměstnanců a firem, ale také vlád, jak ukazuje příklad Německa. Dvě ze tří stran tamní vládní koalice – Zelení a sociální demokraté (SPD) – by tento model rády viděly mnohem častěji.

„Nabídkou čtyřdenního pracovního týdne na plný úvazek mohou zaměstnavatelé výrazně zvýšit svou atraktivitu na trhu práce,“ domnívá se předsedkyně SPD Saskia Eskenová. Tento model je podle ní vhodný i pro profese, kde digitalizace nevytvořila větší flexibilitu.

Čtyřdenní pracovní týden je jen snem. Češi pracují nejvíc z celé EU

Jasnou podporu má tento koncept také u Zelených: „Čtyřdenní pracovní týden musí přijít, pokud se chceme dále rozvíjet jako genderově spravedlivá společnost,“ uvedla 25letá poslankyně za Zelené Emilia Festerová.

„Počty dojičky krav“

Přesto však přetrvávají pochybnosti i vzhledem k tomu, že ne v každém oboru je to takto jednoduše možné. „Jak má čtyřdenní týden fungovat v systémově důležitých odvětvích – například v ošetřovatelství nebo zdravotnictví?“ ptá se ekonom Andrew Lee z vyšší odborné školy DHBW v Karlsruhe.

S tím souvisí i riziko, že důležité profese, v nichž snížení pracovní doby nelze tak jednoduše zavést, budou svou už tak mnohdy klesající atraktivitu ještě více ztrácet.

Předseda Svazu německých zaměstnavatelů Steffen Kampeter jde pro kritická slova na adresu Eskenové a vládních stran ještě dál. „Výrazně méně práce s plnou náhradou mzdy – to jsou počty dojičky krav.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video